Albánská fotbalová reprezentace

Albánie
Přezdívka Kuq e Zinjtë (Červenočerní)
Shqiponjat (Orli)
Asociace Federata Shqiptare e Futbollit (FSHF)
Konfederace UEFA (Evropa)
Hlavní trenér Brazílie Sylvinho
Nejvíce startů Lorik Cana (92)
Nejlepší střelec Erjon Bogdani (18)
Kód FIFA ALB
Žebříček FIFA 62 (listopad 2017)[1]
Domácí dres
Venkovní dres
Jiný dres
První zápas
Albánie AlbánieJugoslávie Jugoslávie 2:3
(Tirana, Albánie; 7. října 1946)
Nejvyšší výhra
Albánie AlbánieKypr Kypr 6:1
(Tirana, Albánie; 12. srpna 2009)
Nejvyšší prohra
Maďarsko MaďarskoAlbánie Albánie 12:0
(Budapešť, Maďarsko; 24. září 1950)
Mistrovství světa
Účasti 0× (první v roce [[Mistrovství světa ve fotbale {{{první účast MS}}}|{{{první účast MS}}}]])
Mistrovství Evropy
Účasti 1× (první v roce {{{první účast MR}}})
Stránka týmu na FIFA.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Fotbalová reprezentace Albánie (2016)

Albánská fotbalová reprezentace (Albánsky: Kombëtarja e futbollit të Shqipërisë) je mužský fotbalový tým, reprezentující Albánii od roku 1946 na mezinárodních fotbalových turnajích, kontrolovaný Albánskou fotbalovou asociací, řídícím fotbalovým orgánem v Albánii. Jako člen FIFA i UEFA soupeří na třech hlavních mezinárodních turnajích, FIFA Mistrovství světa, UEFA Mistrovství Evropy a v UEFA Lize národů. Albánie je vítězem Balkánského poháru 1946 a Maltského mezinárodního turnaje 2000. Na mistrovství světa se sice Albánie nikdy nedostala, ale v roce 2016 se jí podařilo poprvé v historii probojovat na mistrovství Evropy.

Albánie hrála po většinu své existence svá domácí utkání na Qemal Stafa Stadium, až do roku 2016, kdy byl stadion zbourán a na jeho místě se staví nová Arena Kombëtare, která by měla po dokončení na konci roku 2019 hostit jejich domácí zápasy. Týmové barvy jsou červená, bílá a černá a týmovým symbolem je dvojhlavý orel. Albánští fanoušci jsou známí jako Tifozët Kuq e Zi.

Historie

20. století

I přesto, že neodehrála žádný zápas, albánská fotbalová reprezentace existovala ještě předtím, než byla 6. června 1930 založena Albánská fotbalová asociace (Federata Shqiptare e Futbollit). O tom svědčí fakt, že se albánský tým v roce 1929 přihlásil na historicky první Balkánský pohár 1929/31. Tehdy se však z turnaje odhlásil ještě než začal.[2] Dva roky po vzniku FSHF, v roce 1932 Albánie vstoupila do FIFA v průběhu kongresu, konajícího se od 12. do 16. června.[3] Do roku 1946 však nebyly zaregistrovány žádné zápasy. Toho roku albánská reprezentace odehrála první neoficiální zápas proti Černé Hoře, který vyhrála 5:0 a o necelé dva měsíce později se utkala ve svém prvním oficiálním mezinárodním zápase s Jugoslávií a utrpěla prohru na domácím Qemal Stafa Stadium 2:3.[4] Hned v tom samém roce, 1946, se Albánie také poprvé zúčastnila obnoveného poválečného Balkánského poháru, který se jí hned při soutěžním debutu podařilo vyhrát o rozdíl skóre před Jugoslávií.[5][6] V roce 1954 byla Albánie jedním ze zakládajících členů UEFA.

Albánie se nezúčastnila kvalifikace na mistrovství Evropy 1960, ale o čtyři roky později se jí v kvalifikaci na mistrovství Evropy 1964 podařilo dostat mezi nejlepších 16 po tom, kam díky odstoupení Řecka z politických důvodů postoupila bez boje.[7] V prvním kole osmifinále proti Dánsku však Albánie prohrála 0:4 a i přes vítězství 1:0 v odvetě byla z kvalifikace vyřazena.[8] To je dodnes nejlepší výsledek Albánie na mistrovství Evropy, přestože se tehdy na finálový turnaj nedostala, protože za finálový turnaj byla tehdy považována kola až od semifinále.[9][10] Kvalifikace na mistrovství světa se Albánie poprvé zúčastnila v edici pro rok 1966, konající se v Anglii. Tým byl nalosováno do 5. skupiny společně s Nizozemskem, Severním Irskem a Švýcarskem a skončil na posledním místě s jedním bodem z remízy 1:1 se Severním Irskem v Tiraně a dvěma vstřelenými góly v šesti zápasech. V kvalifikaci na mistrovství Evropy 1968 se Albánii podařilo vybojovat remízu 0:0 se Západním Německem, která Němcům znemožnila postup na finálový turnaj.[11][12] V následujících letech se pro neznáme politické důvody Albánie nezúčastnila kvalifikace na mistrovství světa 1970, mistrovství Evropy 1972, mistrovství Evropy 1976, mistrovství světa 1978 a mistrovství Evropy 1980.

Po šesti letech bez mezinárodních zápasů se Albánie vrátila do mezinárodního fotbalu a zúčastnila se kvalifikace na mistrovství světa 1982, kde se jí poprvé v historii podařilo neskončit na posledním místě v kvalifikační skupině. Po jediném bodovém zisku při vítězství nad Finskem 2:0 v září roku 1980 se Albánie umístila na předposledním místě právě před Finy díky gólovému rozdílu. V kvalifikaci na mistrovství Evropy 1984 se albánský tým umístil na posledním místě kvalifikační skupiny se dvěma body díky dvěma remízám, se Severním Irskem a Tureckem, a šesti prohrám v osmi zápasech.[13] V kvalifikaci na mistrovství světa 1986 se albánské reprezentaci podařilo v šesti zápasech jednou vyhrát a dvakrát remizovat. Po prohře 1:3 s Belgií v Bruselu si Albánci připsali bod po šokující remíze 2:2 s pozdějšími vítězi skupiny v Polsku. O necelé dva měsíce později hostili Albánci Belgičany a doma je překvapivě dokázaly porazit 2:0. po prohře v sousedním Řecku a doma s Polskem získala Albánie poslední bod v této kvalifikaci po domácí remíze s Řeckem. Kvalifikace na mistrovství světa 1990 byla pro Albánce pravděpodobně nejhorší kvalifikací v jejich historii, když v šesti zápasech nezískali ani bod.

V kvalifikaci na mistrovství Evropy 1996 Albánie získala v deseti zápasech dvě výhry a dvě remízy a na posledním místě skončila pouze kvůli horším vzájemným zápasům s Walesem. Albánii se také podařilo prohrát s Německem v obou zápasech pouze o gól a výhra nad Moldavskem v Kišiněvě 3:2 znamenala pro Albánii historicky první venkovní výhru v kvalifikačních zápasech. Do šestičlenné skupiny v kvalifikaci na mistrovství světa 1998 byla Albánie nalosována společně s Arménií, Německem, Portugalskem, Severním Irskem a Ukrajinou a umístila se poslední se čtyřmi body po několika slušných výsledcích proti velkým týmům. Ve dvou zápasech proti Německu prohrála 2:3 na neutrální půdě a 3:4 v Hannoveru, přičemž v obou zápasech držela vedení. Albánci v této kvalifikaci také porazili Severní Irsko 1:0 a remizovali 2:2 s Arménií. V kvalifikaci na mistrovství Evropy 2000 byli nalosováni do poměrně lehké skupiny, avšak z deseti zápasů vyhráli pouze jeden, 2:1 doma proti Gruzii, připsali si remízy 0:0 doma s Řeckem, 2:2 v Norsku, 0:0 v Lotyšsku a 3:3 doma s Lotyši a skončili se sedmi body na předposledním místě.

21. století

V kvalifikaci na mistrovství světa 2002 se po prohře s Finskem Albánii podařilo porazit Řecko díky vlastnímu gólu a gólu Ervina Fakaje 2:0. Poté však následovalo šest proher v řadě a Albánská fotbalová asociace se tak poprvé od roku 1959 rozhodla zaměstnat zahraničního trenéra. Kvalifikaci na mistrovství Evropy 2004 skončila Albánie doma s dvěma výhrami a dvěma remízami neporažena, avšak na venkovních hřištích nezískala ani bod. Doma porazili Rusko i Gruzii shodně 3:1, se Švýcarskem remizovali 1:1 a s Irskem 0:0. Dva měsíce poté, co Řekové vyhráli Mistrovství Evropy 2004 je dokázala Albánie v kvalifikaci na mistrovství světa 2006 doma porazit 2:1, čímž značně ztížila jejich možnost se kvalifikovat.[14] Po jedné výhře v následujících šesti zápasech přišlo zklamání, ale nakonec se jim ještě podařilo porazit Gruzii 3:2, Kazachstán 2:1 a remizovat 2:2 na Ukrajině. Albánie tak celkem ve skupině získala tehdy rekordních 13 bodů, ale skončila 5. ze sedmi.[15]

Výsledky

Mistrovství světa

Rok Účast Soupisky
Uruguay 1930 NeNe
Vlajka Itálie (1861–1946) 1934 NeNe
Francie 1938 NeNe
Brazílie 1950 NeNe
Švýcarsko 1954 NeNe
Švédsko 1958 NeNe
Chile 1962 NeNe
Anglie 1966 Nepostoupili z kvalifikace
Mexiko 1970 NeNe
Německo 1974 Nepostoupili z kvalifikace
Argentina 1978 NeNe
Španělsko 1982 Nepostoupili z kvalifikace
Mexiko 1986 Nepostoupili z kvalifikace
Itálie 1990 Nepostoupili z kvalifikace
USA 1994 Nepostoupili z kvalifikace
Francie 1998 Nepostoupili z kvalifikace
Jižní KoreaJaponsko 2002 Nepostoupili z kvalifikace
Německo 2006 Nepostoupili z kvalifikace
Jižní Afrika 2010 Nepostoupili z kvalifikace
Brazílie 2014 Nepostoupili z kvalifikace
Rusko 2018 Nepostoupili z kvalifikace
Katar 2022 Nepostoupili z kvalifikace
Celkem účast –
zlato – , stříbro – , bronz –

Mistrovství Evropy

Rok Účast Soupisky
Francie 1960 NeNe
Španělsko 1964 Nepostoupili z kvalifikace
Itálie 1968 Nepostoupili z kvalifikace
Belgie 1972 Nepostoupili z kvalifikace
Jugoslávie 1976 NeNe
Itálie 1980 NeNe
Francie 1984 Nepostoupili z kvalifikace
Německo 1988 Nepostoupili z kvalifikace
Švédsko 1992 Nepostoupili z kvalifikace
Anglie 1996 Nepostoupili z kvalifikace
Belgie Nizozemsko 2000 Nepostoupili z kvalifikace
Portugalsko 2004 Nepostoupili z kvalifikace
Rakousko Švýcarsko 2008 Nepostoupili z kvalifikace
Polsko Ukrajina 2012 Nepostoupili z kvalifikace
Francie 2016 Základní skupina Soupiska
Evropská unie 2020 Nepostoupili z kvalifikace
Německo 2024 Postoupili AnoAno
Celkem účast –
zlato – , stříbro – , bronz –

Liga Národů

Ročník Účast Liga Pozice
2018/19 Základní skupina C 3.
2020/21 Základní skupina C 1.
2022/23 Základní skupina B 3.
2024/25 Základní skupina B

Zápasy

2019

Rekordy

Počet zápasů

# Post Jméno Kariéra Zápasy Góly
1 O Lorik Cana 2003-2016 92 1
2 Z Altin Lala 1998-2011 79 3
3 Z Klodian Duro 2001-2011 77 6
4 Ú Erjon Bogdani 1996-2013 75 18
Z Ervin Skela 2000-2011 75 13
6 O Ansi Agolli 2005- 73 3
B Foto Strakosha 1990-2004 73 0
8 Ú Andi Lila 2007- 70 0
9 Z Altin Haxhi 1995-2009 68 3
10 Ú Igli Tare 1997-2007 68 10

Počet gólů

# Post Jméno Kariéra Góly Zápasy
1 Ú Erjon Bogdani 1996-2013 18 75
2 Ú Alban Bushi 1995-2007 14 67
3 Z Ervin Skela 2000-2011 13 75
4 Ú Armando Sadiku 2012- 12 35
5 Ú Altin Rraklli 1992-2005 11 63
Ú Hamdi Salihi 2006-2015 11 50
7 Ú Sokol Kushta 1987-1996 10 31
Ú Igli Tare 1997-2007 10 68
9 O Adrian Aliaj 2002-2006 8 29
10 Ú Bekim Balaj 2012- 7 35

Úspěchy

  • 1× Balkánský pohár (1946)
  • 1× Maltský mezinárodní turnaj (2000)

Reference

  1. Men's Ranking. 23. listopadu 2017. Dostupné online. [cit. 2017-11-25]
  2. Giovanni Armillotta: Kryeziu, Lushta, Boriçi e Llambi. Zemra Shqiptare [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  3. FIFA.COM. Member Association - Albania - FIFA.com. www.fifa.com [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-11. (anglicky) 
  4. Albania vs Yugoslavia football match, 7 October 1946. eu-football.info [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Ballkaniada 1946, kur Shqipëria u shpall kampione e Ballkanit. Agjencia e Lajmeve SOT NEWS [online]. 2016-10-09 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. DIZDARI, Besnik. Ballkaniada 1946: Shqipëria - kampione e Ballkanit ne startin e "Luftës së ftohtë" në Evropë. [s.l.]: Rozafat 100 s. Dostupné online. ISBN 9789994397907. (albánsky) Google-Books-ID: DadPygAACAAJ. 
  7. 1963: Dy fitore 3-0 Greqisë dhe Shqipëria në 16-she të Europës!. www.panorama.com.al [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (albánsky) 
  8. Ekskluzive [online]. 2018-10-30 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Shqipëria në fazën finale? Nuk është hera e parë!. www.panorama.com.al [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (albánsky) 
  10. “Dr. Armillotta ka të drejtë”. www.panorama.com.al [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (albánsky) 
  11. Opinion.al [online]. 2016-05-13 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (albánsky) 
  12. 1967: Risitë e të vërtetave të Shqipëria-Gjermania 0-0…. www.panorama.com.al [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (albánsky) 
  13. Ndeshjet e pashlyeshme që çuan te “Drama e Trier-it”…. www.panorama.com.al [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (albánsky) 
  14. www.panorama.com.al [online]. [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. 
  15. www.panorama.com.al [online]. [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj