Alain Tanner

Alain Tanner
Alain Tanner (2008)
Alain Tanner (2008)
Narození 6. prosince 1929
Ženeva
Úmrtí 11. září 2022 (ve věku 92 let)
Ženeva
Alma mater Ženevská univerzita
Povolání filmový režisér, scenárista a filmový producent
Ocenění Velká cena festivalu v Cannes (1981)
César pro nejlepší frankofonní film (1984)
Web alaintanner.ch
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alain Tanner (6. prosince 1929, Ženeva, Švýcarsko – 11. září 2022[1]) byl švýcarský filmový režisér.

Studoval ekonomii na Ženevské univerzitě. Později se usadil v Londýně a v roce 1955 začal pracovat pro Britský filmový institut. Debutoval v roce 1957 krátkým dokumentárním filmem Nice Time, natočeným v Londýně ve spolupráci s Claudem Gorettou. Své další filmy točil ve Švýcarsku. V šedesátých letech stál u zrodu filmové skupiny Groupe 5, kterou dále tvořili mj. Claude Goretta a Michel Soutter. Za svůj film Charles mort ou vif (1969) získal hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu. Film Dans la ville blanche (1983), v němž hlavní roli ztvárnil Bruno Ganz, byl uveden na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu. Svou filmovou kariéru završil snímkem Paul odchází (2004).

Styl a témata

Tannerovy filmy jsou většinou výrazně civilistní až hyperrealistické, s důrazem na zkoumání sociálního postavení postav. Některé (Jonas qui aura 25 ans en l'an 2000) jsou svými východisky přímo zakotveny v sociologii, ekologii a ekonomii: Tanner byl uměleckým dědicem studentských revolt v roce 1968 a mapoval, co se dělo s jejich účastníky po vyprchání mladického entusiasmu. Akcent na zachycení individuálního prožívání momentu vede Tannera mnohdy k redukci příběhu anebo ke specifickému vytváření mikrozápletek. Spolu s výrazně poetickou kamerou, smyslem pro výtvarno a s velkým vkusem pro volbu filmové hudby, se Tannerovy filmy řadí mezi pozdní představitele filmové nové vlny a mezi filmy s tendencemi k redukcionismu a nové citovosti. Dají se srovnat s filmy Chantal Akerman anebo Wima Wenderse – s tou výhradou, že jmenovaní jsou o generaci mladší. Tannerovy filmy oproti původní nové vlně rovněž následují estetiku 70. a 80. let.

Filmografie

  • Nice Time (krátký film; 1957)
  • Ramuz, passage d'un poète (krátký film; 1961)
  • L'école (krátký film; 1962)
  • Les apprentis (1964)
  • Une ville à Chandigarh (1966)
  • Docteur B., médecin de campagne (1968)
  • Charles mort ou vif (1969)
  • La salamandre (1971)
  • Le retour d'Afrique (1973)
  • Le milieu du monde (1974)
  • Jonas qui aura 25 ans en l'an 2000 (1976)
  • Messidor (1979)
  • Les années lumière (1981)
  • V bílém městě (Dans la ville blanche, 1983)
  • Země nikoho (No Man's Land, 1985)
  • Plamen v mém srdci (Une flamme dans mon coeur, 1987)
  • La vallée fantôme (1987)
  • Žena z Rose Hillu (La femme de Rose Hill, 1989)
  • L'homme qui a perdu son ombre (1991)
  • Le journal de Lady M (1993)
  • Les hommes du port (1995)
  • Fourbi (1996)
  • Requiem (1998)
  • Jonas et Lila, à demain (1999)
  • Fleurs de sang (2002)
  • Paul odchází (Paul s'en va; 2004)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Der Genfer Filmregisseur Alain Tanner ist gestorben. In: swissinfo.ch, 11. září 2022

Externí odkazy

Zdroj