Ahmed Sékou Touré

Ahmed Sékou Touré
Návštěva ve Spojených státech amerických. (1982)
Návštěva ve Spojených státech amerických. (1982)
1. Prezident Guineje
Ve funkci:
2. října 1958 – 26. března 1984
Nástupce Lansana Conté
Stranická příslušnost
Členství Parti Démocratique de Guinée-
Rassemblement Démocratique Africain
Narození 9. leden 1922
Faranah
Francouzská západní Afrika
Úmrtí 26. březen 1984
Cleveland, Ohio, USA
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo pohřbení Grand Mosque of Conakry
Partner(ka) Margueritte Colleová
Profese politik
Náboženství muslimské
Ocenění Národní řád za zásluhy
velkokříž Řádu čestné legie
Řád společníků O. R. Tamba
Řád Bílého lva
Řád hvězdy Rumunské socialistické republiky
… více na Wikidatech
Commons Ahmed Sékou Touré
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ahmed Sékou Touré (9. ledna 1922, Faranah, Francouzská západní Afrika – 26. března 1984, Cleveland, Spojené státy americké) byl prvním guinejským prezidentem.

Jednalo se vůbec o prvního státníka frankofonní Afriky, kterému se podařilo získat nezávislost na Francii, a to v roce 1958. Kvůli svému ostře protidegaullovskému kurzu byl odstřižen od jakékoli francouzské pomoci a přimkl se k socialistickému táboru. Zprvu spravoval téměř všechna klíčová ministerstva sám (obrana, vnitro, zahraničí), postupně je však předával svým věrným a ponechal si jen prezidentský post. Země se propadala do víru chudoby a korupce, přesto jisté úspěchy zaznamenala alfabetizační kampaň.

Kvůli velkému počtu pokusů svrhnout ho či zabít (i tajnou Salazarovou státní policií, kvůli jeho podpoře dekolonizačních hnutí v tehdy portugalské Guineji-Bissau) se stal paranoidním a autokratickým. Domnělí i skuteční političtí odpůrci, pokud nestačili včas emigrovat, "zmizeli" nebo byli hromadně pozavíráni. Přesto, anebo právě proto však zůstal prezidentem až do své relativně předčasné smrti v roce 1984. Za jeho vlády navázala Guinea vynikající styky s Československem, avšak ke vstupu do ČR občané Gunei vízum potřebují.[1]

V říjnu 2021, u příležitosti 50. výročí masakru v říjnu 1971, požádali příbuzní 70 Guinejců popravených za režimu Sékou Touré prezidenta Mamady Doumbouyu o rehabilitaci a důstojný pohřeb obětí.

Reference

  1. ↑ Státy s vízovou povinností | Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. www.mzv.cz [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj