Agis III.

Agis III.
spartský král
Narození 4. století př. n. l.
Úmrtí 331 př. n. l.
Megalopolis
Předchůdce Archidamos III.
Nástupce Eudamidas I.
Rod Eurypontovci
Otec Archidamos III.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agis III. (starořecky Ἆγις) byl králem Sparty z královského rodu Eurypontovců od roku 338 př. n. l. do roku 331 př. n. l. Jeho spolukrálem z královského rodu Agiovců byl Kleomenes II.

Nástup na trůn

Agis se stal králem Sparty krátce po smrti svého otce Archidama, který zemřel v boji proti Lukánům a Messapiům pod hradbami města Mandurie ve Velkém Řecku. Archidamos tam vytáhl s vojskem na žádost o pomoc od města Tarenta, které bylo původně založeno v roce 706 př. n. l. spartskými osadníky jako jediná spartská zámořská kolonie.

Rok Agidova nástupu na trůn byl významný i pro Makedonii, která se po bitvě u Chairóneie stala hegemonem v Řecku. O rok později makedonský král Filip II. inicioval na sněmu většiny řeckých obcí v Korintu – ale bez účasti Sparty – společnou vojenskou výpravu proti perské říši. Filip byl však zanedlouho zavražděn a úloha vůdce vojenské výpravy připadla jeho nástupci Alexandrovi. Jeho armáda vytáhla z Pelly na jaře roku 334 př. n. l.

Napadená perská říše následně vyvíjela protimakedonská vojenská opatření i v oblasti Řecka. V Egejském moři operoval perská flotila, která pod vedením Farnabaza narušovala makedonské zásobovací linie. Farnabazos navíc Řeky nespokojené s makedonskou nadvládou podněcoval k povstání a nabídl jim i finanční podporu. Sparta byla růstem makedonské moci znepokojena a nebyla osamocena, tento neklid s ní sdílely i jiné řecké státy a většina jejích sousedů na Peloponésu. Sparta se proto rozhodla povstat a Agis od Farnabaza peníze přijal.

Válka s Makedonií a Agidova smrt

Vhodná doba k mobilizaci vojska a sjednocení protimakedonské koalice nastala pro Spartu v roce 331 př. n. l., kdy bylo vojsko makedonského místodržícího Antipatra vázano v boji proti Thrákům na severu Makedonie. Podle historika Diodóra Sparťané a jejich spojenci postavili vojsko o počtu 20 000 hoplítů a 2 000 jezdců a vrchním velitelem vojska se stal Agis. Když se Antipatros o této mobilizaci dozvěděl, ukončil urychleně tažení Thrákii a pochodoval s celou svou armádou na Peloponés. K jeho vojsku se přidali i další Řekové, kteří zůstali loajální Makedoncům, a tak armáda Antipatra dosáhla počtu 40 000 vojáků. K bojovému střetu obou vojsk došlo u města Megalopole. Ačkoli bylo Antipatrovo vojsko ve velké početní převaze, bitva trvala dlouhou dobu, protože Sparťané bojovali obětavě a drželi si svá postavení. Boj se ale nakonec skončil vítězstvím Makedonců. Na bitevním poli zůstalo 5 300 mrtvých Sparťanů a 3 500 Antipatrových vojáků.

Jak dále píše Diodoros, Agis u Megalopole bojoval statečně a klesl k zemi až po četných zraněních. Když byl svými vojáky odnášen z bojiště, ocitl se obklopen nepřáteli a v této situaci se zachoval hrdinsky. Svým vojákům nařídil, aby si útěkem zachránili své životy a mohli tak být užiteční své zemi později a bránil se sám, dokud ho nepřátelé neprobodli oštěpem.

Agis zemřel po přibližně sedmi letech vlády ve Spartě, a protože neměl potomka, jeho nástupcem se stal jeho bratr Eudamidas.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agis III. na slovenské Wikipedii.

Literatura

Zdroj