Agfa

Agfa-Gevaert N.V.
Logo
Základní údaje
Právní forma	veřejná obchodní společnost
Datum založení	1867
Předchůdce	Gevaert
Zakladatelé	Paul Mendelssohn Bartholdy, Carl Alexander von Martius
Sídlo	Mortsel, Belgie
Adresa sídla	Mortsel, Belgie
Klíčoví lidé	Jo Cornu
Charakteristika firmy
Rozsah působení	nadnárodní
Oblast činnosti	fotografický
Produkty	fotografie, filmy, zdravotnické přístroje
Obrat	3,3 miliardy €
Výsledek hospodaření	42 milionů €
Zaměstnanci	13565
Dceřiné společnosti	Agfa-Gevaert (United States) Agfa-Gevaert (Belgium) Agfa-Gevaert (Canada)
Identifikátory
Oficiální web	http://www.agfa.com
LEI	549300IHBDUTUNQJJB79
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agfa AG (od roku 2007 Agfa-Gevaert AG) je belgická firma, zakládající člen společnosti IG Farben. Zkratka Agfa pochází z původního německého názvu Aktiengesellschaft für Anilinfabrikation.

Její podnikatelské těžiště je ve fotografickém průmyslu. Byla založena roku 1867 v Berlíně. Dnes má sídlo v Mortsel v Belgii. Mezi její výrobky patří film do rentgenů. U firmy jako návrhář designu fotoaparátů pracoval německý aristokrat Albrecht Graf von Goertz.

Historie

• 1897 – založena firma na výrobu barviv v Berlíně.
• 1890 – Lieven Gevaert zakládá v Antverpách produkci fotografických papírů.
• 1904 – Prosperující firma Gevaert Photo stěhuje výrobu z Antwerp do nového závodu v Mortsel.
• 1925 – Koncern IG Farben konsoliduje německý chemický průmysl. Převzetí výroby fotoaparátů v Mnichově od fy. Bayer.
• 1936 – Nový diapozitivní (reverzní) barevný film Agfacolor umožňuje jednoduchou expozici i vyvolávání.
• 1939 – Agfacolor uvedl na trh systém negativ – pozitiv (obraz) pro barevný materiál, první moderní „print“ film.
• 1941 – Společnost představila první barevný papír na chromogenní bázi.
• 1945 – Rozdělení zločinného koncernu IG Farben. Závod Agfa Wolfen ve východní okupační zóně se stává základem podniku ORWO (1964).
• 1952 – Obnovení značky Agfa AG jako samostatné části koncernu Bayer Leverkussen. Gevaert uvádí na trh materiály Scientia pro fyziku, astronomii, mikrografii.
• 1959 – Agfa uvedla na trh první plně automatický fotoaparát Optima na 35 mm film.
• 1964 – Vzniká Agfa-Gevaert (50% koncern BASF jako vlastník Agfy a 50% Gevaert Photo Producten N.V.)
• 1971 – První evropská kopírka Gevafax na xerografickém principu.
• 1997 – Koupí divize Graphic Arts firmy DuPont upeňuje postavení v polygrafickém průmyslu v oblasti prepressu.
• 2004 – Spotřebitelské materiály vyčleněny do AgfaPhoto GmbH, včetně vybavení pro fotolaboratoře.
• 2005 – Firma AgfaPhoto ohlásila bankrot, od roku 2007 její dceřiná firma AgfaPhoto Holding prodává sublicence (filmy, papíry, paměťová média, elektronika).
• 2009 – Kromě rentgenových filmů nabízí Agfa-Gevaert i desky pro počítačovou rentgeologii.
• 2017 - restrukturalizace, partnerství s čínskou Lucky HuaGuang Graphics Co. Ltd.

Současnost

Agfa má 8 výrobních závodů v Evropě, po jednom v USA, Kanadě, Brazílii a Číně. Aktivity firmy se dělí do čtyř divizí:

• Offset Solutions - technologie pro přímý osvit (CTP), filmy, chemie a tiskové desky pro analogový i digitální tisk, prepress včetně software.
• Digital Print & Chemicals - průmyslový inkoustový tisk, velkoformátové tiskárny a média, materiály pro kinematografii, letecké snímkování, mikrofilmy, tisk na syntetické materiály, průkazový tisk, membrány.
• Radiology Solutions - materiály pro digitální i konvenční radiologii včetně vyvolávání a příslušné chemie, software a pracovních stanic.
• Zdravotnické systémy - jsou vyčleněny do částečně samostatné divize Agfa HealthCare IT (informační systémy pro radiologii, laboratoře, kliniky a nemocnice, obrazové archivační systémy (PACS) a podobně. V roce 2020 se předpokládá odprodej alespoň části této divize.^[1]

Fotoaparáty

• 
  Agfa Isolette III, sklopný fotoaparát na stredoformátový fiilm
• 
  Agfa Box
• 
  Agfa Clack
• 
  Agfa Silette, 1954
• 
  Agfa Optima, 1959
• 
  Optima II
• 
  Agfa Optima Rapid 250, 1965
• 
  Agfa Optima 500
• 
  Agfamatic Pocket 4000

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Agfa na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Zdroj