Adam I. ze Šternberka

Adam I. ze Šternberka
Adam I. ze Šternberka (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Adam I. ze Šternberka (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci:
1554 – 6. únor 1560
Panovník Ferdinand I.
Předchůdce Jan IV. mladší Popel z Lobkowicz
Nástupce Vilém z Rožmberka
Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci:
1549 – 1554
Panovník Ferdinand I.
Předchůdce Jindřich III. starší ze Švamberka
Nástupce Jan ze Švamberka
Karlštejnský purkrabí za panský stav
Ve funkci:
1546 – 1549
Panovník Ferdinand I.
Předchůdce Vilém Švihovský z Rýzmberka
Nástupce až od roku 1551 Jáchym z Hradce
Úmrtí 6. února 1560
Choť (1519) Markéta Malovcová z Pacova († po 1572)
Rodiče Jan II. ze Šternberka na Bechyni († 1528) a Jitka z Gutštejna
Děti 1. dcera
2. Vilém († 1562)
3. Zdeněk VI. († 1560)
4. Ladislav († 1566)
5. Eliška, provd. z Donína († 1616)
6. Jan († 1578)
Příbuzní strýc: Ladislav ze Šternberka († 1521)
vnuk: Adam II. ze Šternberka (před 1560–1623)
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam I. ze Šternberka, případně Adam I. ze Sternbergu († 6. února 1560) byl český šlechtic z rodu Sternbergů (Šternberků) a držitel vysokých zemský úřadů Českého království. V polovině 16. století byl 11. nejbohatším šlechticem Českého království.[1]

Původ a život

Erb Šternberků

Narodil se jako syn Jana II. ze Šternberka († 1528), který zastával úřad karlštejnského purkrabího, a jeho první manželky Jitky z Gutštejna. Byl rádcem a důvěrníkem krále Ferdinanda I. Postupně zastával úřady karlštejnského purkrabího (1546–1549), nejvyššího dvorského sudí (1549–1554) a nakonec nejvyššího zemského komorníka Českého království (1554–1560).[2] Ve sporu Rožmberků o přednostní postavení v království s pány z Plavna podpořil knížata z Plavna, přestože se dříve stýkal s Vilémem z Rožmberka, který se účastnil svateb Adamových synů a byl také kmotrem Adamových vnuků.[3]

Zemřel v roce 1560 a byl pochován v kostele svatého Jakuba Většího v Nepomuku.[4]

Majetek

Po otci zdědil Bechyni a Konopiště.[3] Zámek Bechyni prodal s bratrem Jaroslavem v roce 1530 Kryštofovi ze Švamberka a na Zvíkově.[2] Konopišťské panství bylo tehdy velkým dominiem, skládalo se ze 4 dvorů, městečka Benešova a 61 míst.[5] V roce 1536 získal od české komory do zástavy panství Zelenou horu a Radyni, avšak teprve v roce 1558 byly zapsány do zemských desek, a tak se staly majetkem dědičným. Součástí panství byl hrad Zelená hora a pustý cisterciácký klášter Nepomuk, který byl zničen za husitských válek, pustá Radyně, městečka Nepomuk, Blovice, Starý Plzenec, Plánice, u nich nedaleké Lovčice a řada vesnic.[6] Dědičně také držel Štěchovice.[2] V roce 1541 koupil Velhartice od Adama Lva z Rožmitálu, ale neponechal si je.[2] V roce 1542 zastavil pustý hrad Ostromeč s vesnicemi Hanušovi z Říčan.[7] V roce 1549 koupil městečko Klenovou s dvorem, vsi Javor, Loučany, pustou tvrz a ves Týnec, pustou tvrz Bezděkov se vsí a dvorem, vsi Koryta, Hynkovice, Hořejší Zeliv a Datelov, které dva roky předtím věřitelé zabrali Adamu Lvovi z Rožmitálu.[8] V roce 1553 Bezděkov prodal klatovskému měšťanovi Viktorinu Pekovi z Římku.[9] V roce 1555 prodal hrad Klenová.[2] V roce 1557 díky majetku odhadnutému na 58 359 kop grošů českých obsadil 11. pozici nejbohatších českých šlechticů.[1]

Rodina

V roce 1519 se oženil s Markétou Malovcovou z Pacova († po 1572). Narodilo se jim šest dětí:[10][11]

  • 1. dcera
    • Adam Ungnad ze Sonnecku (Sonneggu)
  • 2. Vilém († 1562), hlava rodu v letech 1560–1562
    • ⚭ (7. 11. 1540) Anna z Pernštejna (asi 1521 † po 1540)
  • 3. Zdeněk VI. († 1560), císařský rada, český místodržící
    • ⚭ Kateřina Řepická ze Sudoměře († po 1560)
  • 4. Ladislav (Lacek) († 7. 7. 1566, pohřben v Nepomuku), hlava rodu 1562–1566
    • ⚭ (8. 2. 1559 Praha) Kateřina z Lokšan († zavražděna svým šíleným synem 6. 5. 1590)
  • 5. Eliška († 1616)
  • 6. Jan († 3. 1. 1578), hejtman Kouřimského kraje
    • ⚭ Anežka Beřkovská ze Šebířova

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b MÍKA, Alois. Majetkové rozvrstvení české šlechty v předbělohorském období. In: Sborník historický, sv. 15. Praha: Historický ústav ČSAV, 1967. S. 57.
  2. ↑ a b c d e Ottův slovník naučný, díl XXIV.. Praha: J. Otto, 1906. Dostupné online. S. 782. 
  3. ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 62–63. 
  4. ↑ Hrady, zámky a tvrze 4, s. 407
  5. ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (4): Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. S. 151. 
  6. ↑ Hrady, zámky a tvrze 4, s. 199, 263, 291, 407
  7. ↑ Hrady, zámky a tvrze 4, s. 246
  8. ↑ Hrady, zámky a tvrze 4, s. 142
  9. ↑ Hrady, zámky a tvrze 4, s. 31
  10. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2019-02-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Hrady, zámky a tvrze 4, s. 460

Literatura

  • JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 62–63. 
  • Ottův slovník naučný, díl XXIV.. Praha: J. Otto, 1906. Dostupné online. S. 782. 

Externí odkazy

Zdroj