Acre (stát)

Acre
Acre – znak
znak
Acre – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní město Rio Branco
Souřadnice
Rozloha 152 581,388 km²
Časové pásmo -5
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 686 652
Hustota zalidnění 4,5 obyv./km²
Jazyk brazilská portugalština, indiánské jazyky
Národnostní složení Brazilci, Indiáni
Náboženství Římskokatolické
Správa regionu
Stát BrazílieBrazílie Brazílie
Nadřazený celek Brazílie
Druh celku brazilský spolkový stát
Vznik 1962
Guvernér Gladson Cameli
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 BR-AC
Oficiální web www.ac.gov.br
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Acre je spolkový stát v Brazílii. Nachází se v nejzápadnější části jejího území, v Amazonii a náleží do Severního regionu. Jeho název je odvozen od stejnojmenné řeky, která jeho územím protéká.

Charakter státu

Acre

Acre hraničí na jihu s Peru, na jihovýchodě s bolivijským departementem Pando, na severu s brazilským státem Amazonas a má krátkou hranici i s dalším státem, Rondônia. Jeho hlavní a největší město je Rio Branco, ležící v jihovýchodní části země. Většina území státu je zalesněná tropickými pralesy, v nichž žijí stále ještě domorodí obyvatelé. Acre je velmi známé také tím, že vyváží kaučuk. Na ploše o rozloze 152 522 km² tu žije celkem 686 652 obyvatel. Se vzdálenou, východní částí země je Río Branco spojeno jedinou silnicí, železniční tratě tu neexistují. Území je převážně rovinaté, pouze na západě, u peruánské hranice, se nachází pohoří Serra do Divisor, které je národním parkem. Jeho nejvyšší vrchol dosahuje 609 metrů nad mořem.

Historie

Letecký průzkum odhalil v okolí města Xapuri geoglyfy vypovídající o existenci vyspělé předkolumbovské civilizace.[1] V 19. století bylo Acre součástí Bolívie, postupně zde však početně převládli brazilští sběrači kaučuku. Ti vyvolali v roce 1899 povstání a vyhlásili samostatnou Republiku Acre. Následovala série ozbrojených střetnutí, kterou ukončila 17. listopadu 1903 Petrópoliská smlouva, v níž se Bolivijci území vzdali výměnou za menší kus země v povodí řeky Madeira a finanční kompenzaci.[2] V roce 1904 bylo Acre připojeno k Brazílii a 15. června 1962 se stalo dvacátým druhým státem Brazílie. V roce 1986 stanula na postu guvernéra Iolanda Flemingová jako první žena v brazilské historii.[3] V roce 2008 došlo k úpravě hranice se státem Amazonas, po které se Acre rozrostlo o 11 583 km². Drancování místního přírodního bohatství způsobilo vzrůst silného environmentalistického hnutí, jehož představiteli byli Chico Mendes a Marina Silva.[4]

Města

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam obcí spolkového státu Acre.

Stát Acre je rozdělen do 22 obcí. Největší města státu s počtem obyvatel k 1. červnu 2004:

  • Rio Branco – 314 127 (hlavní město)
  • Cruzeiro do Sul – 86 725
  • Feijó – 39 365
  • Sena Madureira – 33 614
  • Tarauaca – 30 711
  • Senador Guiomard – 21 000
  • Brasileia – 18 056 (hraniční přechod s Bolívií)
  • Plácido de Castro – 17 014
  • Epitaciolândia – 14 193
  • Xapuri – 13 893

Demografie

  • V roce 2007 zde žilo 664 000 obyvatel. Hustota osídlení byla 4,5 obyv./km².
  • V roce 2014 zde žilo 790 101 obyvatel.
  • Podíl městského obyvatelstva 69,6 %.
  • Průměrný roční přírůstek obyvatel 3,3 % (1991–2000).
  • 441 000 obyvatel (66,5%) tvoří míšenci Evropanů, Afričanů a původních indiánů, tzv. pardo.
  • 172 000 (26%) jsou běloši.
  • 45 000 (6,8 %) jsou černoši.
  • 4 000 (0,7 %) jsou Asiaté a původní indiáni.

Hospodářství

Podíl odvětví na HDP:

  • služby 66 %
  • průmysl 28,1 %
  • zemědělství 5,9 %

Vývoz:

  • dřevo 85,6 %
  • maso (drůbeží) 4,7 %
  • výrobky ze dřeva 1,7 %

Podíl Acre na ekonomice Brazílie je 0,2 %.

Reference

  1. ROMERO, Simon. Once Hidden by Forest, Carvings in Land Attest to Amazon’s Lost World. The New York Times [online]. 2021-01-14 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  2. MCMILLAN, Joseph. Acre (Brazil) [online]. [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  3. MELO, Ray. IOLANDA: Os trezentos dias que fizeram história. ac24horas.com [online]. 2015-06-28 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  4. KURCZY, Stephen. Marina Silva and the Uncertain Legacy of Chico Mendes. Americas Quarterly [online]. 2014-10-03 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj