Achab

Achab
Narození 935 př. n. l.
Úmrtí 852 př. n. l. (ve věku 82–83 let)
Ramoth-Gilead
Místo pohřbení Samaří
Bydliště Samaří
Povolání vládce
Nábož. vyznání kananejské náboženství
Choť Jezábel
Děti Atalja
Achazjáš
Jóram
Rodiče Omrí
Rod Omríovci
Příbuzní Achazjáš[1][2][3][4] (vnuk)
Funkce král Izraele
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Achabova smrt na romantickém vyobrazení z 19. století

Achab (hebrejsky: אַחְאָב‎ Ach'av) patřil k nejvýznamnějším králům Severního izraelského království. Byl druhým králem z Omríovy dynastie a celkově v pořadí sedmým králem tohoto království. Jeho jméno se vykládá jako „Bratr (je) otcem“.[5] Dle názoru moderních historiků a archeologů vládl asi v letech 873 až 852 př. n. l.[6] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 3021–3041 od stvoření světa neboli do rozmezí let 741–720 před naším letopočtem,[7] což odpovídá 22 letům vlády, jak je uvedeno v První knize králů.[8]

Politická a hospodářská činnost

Regionální pozici izraelského království upevnil sňatkem s fénickou princeznou Jezábel. Uzavřel spojenectví s judským králem Jóšafatem – Jóšafatův syn Jóram si vzal za manželku Achabovu dceru Atalju. Mezitím opevňoval izraelská města a uskutečnil rozsáhlé stavební práce v hlavním městě Samaří. Úspěšně bojoval se Sýrií a Asýrií. V bitvě u Afeku připravil Achab zdrcující porážku aramejskému králi Ben-hadadovi.[9] Později ale Ben-hadadovi pomohl ve střetu s asyrským vojskem v bitvě u Karkaru na řece Orontu a tím zastavil případný postup Salmanassara III. blíž k izraelskému území.[10] Jednalo se ale pouze o dočasné spojenectví. Po asi tříletém období míru s aramejským králem totiž došlo k vojenské potyčce, při níž byl Achab smrtelně raněn náhodně vystřeleným šípem[11] a místo něj na izraelský trůn v Samaří usedl jeho syn Achazjáš.

Náboženská orientace

Období Achabovy vlády se vyznačovalo ostrými náboženskými konflikty mezi ctiteli Baalovými, podporovanými dvorem a zejména jeho fénickou manželkou, a ctiteli Hospodinovými. Proti králi vystupovali proroci Elijáš a Míkajáš. V Bibli jsou Achab a jeho manželka vylíčeni jako bezbožní, tyranští a zločinní vladaři, což se projevilo zejména zosnováním vraždy Nábota, jehož vinice se oba manželé chtěli zmocnit.[12]

Achabovy zločiny se později staly záminkou pro vyvraždění Omríovců Jehúem.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Atalija. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek II. 1890.
  2. ↑ Afalija. In: Encyklopedický lexikon, svazek 3. 1835.
  3. ↑ Atalija. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 3. 1909.
  4. ↑ 2. kniha královská.
  5. ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 46. 
  6. ↑ Existuje několik verzí datace vlády izraelských a judských panovníků. Tato datace podle Finkelstein – Silberman (2007), s. 30, kteří vycházejí z Anchor Bible Dictionary a Galilovy práce The Chronology of the Kings of Israel and Judah.
  7. ↑ GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 67-68. 
  8. ↑ 1Kr 16, 29 (Kral, ČEP)
  9. ↑ 1Kr 20, 26–30 (Kral, ČEP)
  10. ↑ JEPSEN, Alfred. Královská tažení ve starém Orientu. Prameny k dějinám starověké Palestiny. Praha: Vyšehrad, 1987. S. 149. 
  11. ↑ 1Kr 22, 34–37 (Kral, ČEP)
  12. ↑ 1Kr 21, 1–16 (Kral, ČEP)

Literatura

  • NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Achab. 
  • DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo ACHAB. 
  • FINKELSTEIN, Israel; SILBERMAN, Neil Asher. Objevování Bible: Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3. 
  • Brad E. Kelle: What's in a name? Neo-Assyrian designations for the Northern Kingdom and their implications for Israelite history and Biblical interpretation. in: Journal of Biblical Literature. Atlanta 121.2002,4, 639-666. ISSN 0021-9231

Externí odkazy

Související články

Králové Izraelského království
Předchůdce:
Omrí 		873–852 př. n. l.
Achab 		Nástupce:
Achazjáš

Zdroj