Abd al-Halím Chaddám

Abd al-Halím Chaddám
Abd al-Halím Chaddám (1977)
Abd al-Halím Chaddám (1977)
Úřadující prezident Sýrie
Ve funkci:
10. června 2000 – 17. července 2000
Předchůdce Háfiz al-Asad
Nástupce Bašár al-Asad
Viceprezident Sýrie
Ve funkci:
11. března 1984 – 9. února 2005
Prezident Háfiz al-Asad
Bašár al-Asad
Ministr zahraničních věcí
Ve funkci:
5. července 1970 – 1. března 1984
Stranická příslušnost
Členství Baas

Narození 21. června 1932
Baníjás
Úmrtí 31. března 2020 (ve věku 87 let)
16. pařížský obvod
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Alma mater Damašská univerzita (do 1952)
Profese politik, diplomat a advokát
Náboženství islám
Webová stránka khaddam.net
Commons Abd al-Halim Khaddam
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abd al-Halím Chaddám (arabsky zvuk عبد الحليم خدام; 15. září 1932 Bánijás31. března 2020 Paříž) byl syrský politik, mezi červnem a červencem 2000 úřadující prezident Sýrie. V letech 1984–2005 působil jako viceprezident Sýrie. Dlouhou dobu byl znám jako věrný stoupenec Háfize al-Asada,[1] dokud v roce 2005 nerezignoval na svou funkci a neopustil zemi na protest proti politice Bašára al-Asada, Hafízova syna. Během svého působení v této funkci nashromáždil značný majetek; na účtu u Credit Suisse měl v září 2003 téměř 90 milionů švýcarských franků.

Mládí a vzdělání

Narodil se 15. září 1932[2] v syrském Bánijás[3] do sunnitské rodiny střední třídy.[4] Jeho otec byl uznávaným právníkem.[5] Základní a středoškolské vzdělání získal ve svém rodném městě a poté studoval práva na Damašské univerzitě.[4]

Kariéra

V 17 letech vstoupil do Baas.[4] Politickou kariéru zahájil jako guvernér guvernorátu Kunejtra poté, co se strana v roce 1963 dostala k moci.[4] Následně působil jako guvernér guvernorátů Hamá a Damašek.[4] Jeho první vládní pozicí byl post ministra hospodářství a průmyslu ve vládě Núr ad-Dína al-Atásího sestavené v roce 1969, čímž se stal nejmladším ministrem v syrské historii.[4] Poté byl jmenován poradcem Háfize al-Asada.[6]

V letech 1970–1984 byl ministrem zahraničních věcí a místopředsedou vlády.[7]

V lednu 1976 prohlásil, že Libanon je součástí Sýrie.[8] V prosinci téhož roku byl lehce zraněn při útoku v Damašku.[9] V říjnu následujícího roku přežil útok na mezinárodním letišti Abú Zabí. Syrské úřady tvrdily, že jej naplánoval a provedl Irák.[6] Chaddám také uvedl, že se ho pokusil zabít Rifat al-Asad.[10]

Během své návštěvy Teheránu v srpnu 1979 veřejně prohlásil, že syrská vláda podporovala íránskou islámskou revoluci.[11]

Od 11. března 1984 do 9. února 2005 zastával funkci viceprezidenta.[12][13] V této funkci byl zodpovědný za politické a zahraniční záležitosti.[14] Během svého působení v této funkci nashromáždil značný majetek; na účtu u Credit Suisse měl v září 2003 téměř 90 milionů švýcarských franků.[15]

Během libanonské občanské války byl hlavním zprostředkovatelem mezi znepřátelenými stranami.[16]

Po smrti Háfize al-Asada v roce 2000 byl založen devítičlenný výbor, v jehož čele stál Chaddám, který měl dohlížet na přechodné období.[17] Tento výbor ho 10. června jmenoval úřadujícím prezidentem Sýrie a uvažovalo se o tom, že se stane Asadovým trvalým nástupcem, avšak místo toho pomohl Asadovu synovi Bašáru al-Asadovi, který se ujal úřadu v červnu 2000.[18]

Byl jedním z mála vysokých představitelů Sýrie, kteří měli blízko k libanonským politikům, přičemž nejznámější bylo jeho přátelství s předsedou vlády Rafíkem Harírím.[19][20] Harírí spolupracoval s Chaddámovými syny na mnoha podnikatelských projektech v Libanonu a Saúdské Arábii.[10]

Soukromý život

Byl ženatý s Nadžát Marqabí, která pocházela z bohaté a známé tartúské rodiny.[21] Měli tři syny a jednu dceru.[4] Jedna z jeho vnuček je provdaná za syna Rafíka Harírího.[22] Zajímal se o četbu a lov.[4]

Zemřel na infarkt 31. března 2020 v Paříži.[23]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abdul Halim Khaddam na anglické Wikipedii.

  1. Profile: Abdul Halim Khaddam. BBC News [online]. 2005-12-31 [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  2. BARTHE, Benjamin. La mort d’Abdel Halim Khaddam, ancien vice-président syrien. Le Monde [online]. 2020-04-01 [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. MROUE, Bassem. Syrian ex-VP, foreign minister dies of heart attack in Paris. Associated Press [online]. 2020-04-01 [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h Profile: Abdel-Halim Khaddam. LebanonWire [online]. 2005-06-07 [cit. 2023-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-03-27. 
  5. DRYSDALE, Alasdair. The Syrian political elite, 1966–1976: a spatial and social analysis. S. 3–30. Middle Eastern Studies [online]. 2006-12-06 [cit. 2023-11-19]. S. 3–30. Dostupné online. DOI 10.1080/00263208108700455. 
  6. a b Associated Press. Syrian blames Iraq for terrorist attack. Ottawa Citizen [online]. 1977-10-26 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  7. BOWEN, Andrew. Syria’s Future and Iran’s Great Game. www.majalla.com [online]. 2012-09-17 [cit. 2023-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. Syrian Chronicals 1973-1990. www.tayyar.org [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. Syrian Foreign Minister Wounded. The New York Times [online]. 1976-12-02 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  10. a b GLASS, Charles. An Assassin's Land. London Review of Books [online]. 2005-08-04 [cit. 2023-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-29. 
  11. BADRAN, Tony. Syriana. Tablet [online]. 2010-06-22 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  12. Abdel-Halim Khaddam: "I'm not going to head Syria’s transitional government". The Voice of Russia. [online]. 2012-09-10 [cit. 2023-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-17. 
  13. Syria Primer. merln.ndu.edu [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  14. Associated Press. Syria's Assad forms new cabine. Sarasota Herald-Tribune [online]. 1984-03-12 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  15. OCCRP; Süddeutsche Zeitung. False Spring: Credit Suisse Had Deep Ties to Arab Elite on Eve of Historic Uprisings. www.occrp.org [online]. 2022-02-21 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  16. Associated Press; United Press International. Khaddam due in Beirut soon. The Montreal Gazette [online]. 1984-06-14 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  17. Syria: Bashar Aims To Consolidate Power In The Short-Term & To Open Up Gradually.. APS Diplomat News Service [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  18. Godfather of the Assad regime takes Rafik Hariri secrets to the grave. Arab News [online]. 2020-04-01 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  19. HARRIS, William. Lebanon: A History, 600–2011. [s.l.]: Oxford University Press, 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-19-518111-1. S. 262. 
  20. MUGRABY, Mohammad. The Syndrome of One-Time Exceptions and the Drive to Establish the Proposed Hariri Court. S. 171–193. Mediterranean Politics [online]. [cit. 2023-11-20]. S. 171–193. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-12. DOI 10.1080/13629390802127513. 
  21. Syria-The Power Elite. Mongabay [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  22. BAR, Shmuel. Bashar's Syria: The Regime and its Strategic Worldview. IPS [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  23. Syrian ex-vice president Khaddam, foe of Assad, dies in France at 88. Reuters [online]. 2020-03-31 [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj