Abchazská armáda
| Armáda Abcházie | |
|---|---|
 | |
| Založeno | 11. října 1992 |
| Složky armády |
Pozemní síly Abcházie Vzdušné síly Abcházie Námořní síly Abcházie |
| Velení | |
| Vrchní velitel | Aslan Bžanija[1] |
| Ministr obrany | generálplukovník Vladimir Anua[2] |
| Náčelník Generálního štábu | Vladimir Fjodorovič Savčenko[3] |
| Stav | |
| Aktivních vojáků | ~5 000 vojáků |
| Průmysl | |
| Zahraniční dodavatelé |
 Rusko
|
 Odznak na rukávy pro vojáky Abchazských ozbrojených sil. | |
Armáda Abcházie byla vytvořena 11. října 1992 v průběhu Války v Abcházii. Tvoří hlavní část bezpečnostních sil Abcházie a dělí se na pozemní síly, letectvo a námořnictvo. Většina zbraní a vybavení pochází z Ruska, ale často pamatuje ještě sovětskou éru. Hlavním velitelem je prezident Aslan Bžanija.
Historie
Armáda Abcházie byla založena 11. října 1992. Jejím předchůdcem byla Abchazská národní garda.
Nasazení
Abchazská armáda byla zapojena v těchto konfliktech:
- Válka v Abcházii (1992–1993)
- Šestidenní válka (1998)
- Válka v Jižní Osetii (2008)
- Občanská válka v Sýrii (2018)[4]
Struktura
Abchazská armáda je dělená do tří okruhů: centrální (Suchumi), východní (Očamčyra) a západní (Picunda). V době míru disponuje silou 2100 - 2200[5] nebo 3000 - 5000[6] aktivních vojáků, ale v případě ohrožení by dokázala mobilizovat až 50 000 jednotek.
Pozemní síly jsou děleny na tři brigády, z nichž každá obsahuje 3 - 4 motorizované pěchotní prapory a jeden obrněný prapor. Speciální jednotky jako artilerie, ženijní prapor, průzkumný prapor nebo protiletecká obrana jsou řazeny odděleně. Námořnictvo funguje jako samostatná brigáda.
Námořnictvo
Je rozdělené na tři divize se sídly ve městech Suchumi, Očamčyra a Picunda. V devadesátých letech Abcházie koupila od Ruska čtyři válečné lodě. Jejich osud je nejasný, jedna z nich měla být rozmontována, ale ani ostatní se neúčastnily války v roce 2008. Abchazské námořnictvo disponuje také upravenými civilními čluny, na které byla přidána děla a kulomety. Celkový počet zaměstnanců námořnictva je 600 z nichž 350 je členy námořní pěchoty.
Letectvo
Abchazské letectvo se neřadí mezi nejsilnější. Disponuje přibližně 7 stíhačkami, 8 bitevními letouny a 3 - 4 bitevními vrtulníky většinou sovětské/ruské výroby, ale disponují i pěti československými L-39.
Výzbroj
Většina výzbroje abchazské armády pochází ještě z dob SSSR, ale zahrnuje i pár modernějších zbraní z Ruska a ukořistěné Gruzíncům během poslední války (nejsou zahrnuty v tabulce).
Obrněná technika
| Typ vozidla | Obrázek | Země původu | Množství | Druh vozidla |
|---|---|---|---|---|
| T-72 |  |
 |
9[7] | tank |
| T-55A |  |
|
50[7] | tank |
| BMP-2 |  |
|
25[7] | bojové vozidlo pěchoty |
| BMP-1 |  |
|
45[8] | bojové vozidlo pěchoty |
| BRDM-2 |  |
|
11[7] | obrněný transportér |
| MT-LB |  |
|
4[7] | obrněný transportér |
| BM-21 Grad |  |
|
14[7] | raketomet |
| 9K37 Buk |  |
 |
1 divize[7] | protiletadlový raketový komplet |
| 9K33 Osa |  |
|
2 divize[7] | protiletadlový raketový komplet |
| ZSU-23-4 |  |
|
5[7] | mobilní protiletadlová zbraň |
Artilerie
| Typ děla | Obrázek | Země původu | Množství | Druh děla |
|---|---|---|---|---|
| 9K38 Igla и стрела |  |
|
250[7] | polní artilerie |
| 122mm houfnice D-30 |  |
|
92[7] | Houfnice |
| 85 mm dělo D-44 |  |
|
protitanková zbraň | |
| 120 mm minomet (2B11 a 2S12 Sani) |  |
|
minomet | |
| 82 mm minomet (2B14 Podnos) |  |
|
minomet | |
| 100 mm dělo KS-19 |  |
|
14[7] | pobřežní obranné protiletadlové dělo |
Vybavení pěchoty
| Typ vozidla | Obrázek | Země původu | Množství | Druh zbraně | poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| RPG-18 |  |
/
|
? | RPG | |
| RPG-7 |  |
/
|
? | RPG | |
| Kulomet PK |  |
/
|
? | kulomet | |
| RPK |  |
/
|
? | lehký kulomet | |
| AS Val |
/
|
? | útočná puška | ||
| AK-74 |  |
/
|
? | útočná puška | |
| AK-47 |  |
/
|
? | útočná puška | požívají ji jen rezervisté |
| SVD |  |
/
|
? | odstřelovací puška | |
| Makarov PM |  |
/
|
? | pistole | |
| Granát F-1 |  |
/
|
? | granát | |
| RGD-5 |  |
/
|
8 | granát |
Ruské jednotky
V rámci dohody o vojenské spolupráci mezi Ruskem a Abcházií, podepsané v září 2009, udržuje Rusko v Abcházii posádku o síle kolem 3500 mužů se sídlem v Gudautě, což je bývalá sovětská základna na pobřeží Černého moře severně od Suchumi. Je zde také umístěna 131. motorizovaná brigáda vybavená nejméně 41 tanky T-90 a 130 obrněnými transportéry BTR-80.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Military of Abkhazia na anglické Wikipedii a Вооружённые силы Республики Абхазия na ruské Wikipedii.
- ↑ Главнокомандующий Вооруженными силами Республики Абхазия. Ministerstvo obrany Abcházie. [cit. 2024-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Министр Обороны Республики Абхазия. Ministerstvo obrany Abcházie. [cit. 2024-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Начальник Генерального штаба Вооруженных сил Республики Абхазия | Первый Заместитель Министра обороны. Ministerstvo obrany Abcházie. [cit. 2024-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Абхазия предложила военную помощь Сирии. Interfax. 14. dubna 2018. Dostupné online.
- ↑ http://www.echo.msk.ru/programs/beseda/605593-echo/
- ↑ http://www.ng.ru/cis/2001-10-13/1_gruziy.html
- ↑ a b c d e f g h i j k l STĚPANOV, Aleksandr. Финансирование армии Абхазии ляжет на российский бюджет [online]. versia.ru, 7. října 2019 [cit. 2020-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4. ledna 2020. (rusky)
- ↑ TCHAJCUK, Tomas. «Затраты невелики»: Россия оплатит модернизацию армии Абхазии: Путин распорядился профинансировать модернизацию армии Абхазии [online]. gazeta.ru, 23. září 2019 [cit. 2021-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18. února 2020. (rusky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Armáda Abcházie na Wikimedia Commons
