ANBO 51

ANBO V
ANBO 51 na letišti
ANBO 51 na letišti
Určení cvičný letoun
Výrobce Karo Aviacijos Tiekimo Skyrius
Šéfkonstruktér Antanas Gustaitis
První let 1931
Charakter vyřazen ze služby
Uživatel Litevské letectvo
Vyrobeno kusů 15 (5 ANBO V, 10 ANBO 51)[1]
Varianty ANBO 51
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ANBO V byl cvičný vzpěrový hornoplošník zkonstruovaný v roce 1931 pro armádu Litvy. V roce 1936[2] vznikla modernizovaná verze ANBO 51. Model ANBO V vycházel svojí koncepcí z předchozích prací Antanase Gustaitise, typů ANBO II a ANBO III.[3]

ANBO V s motorem Walter Vega

Vznik a vývoj

V roce 1931 vznikl prototyp cvičného letounu (výr. č. 43), který byl osazen pětiválcovým, vzduchem chlazeným hvězdicovým motorem Walter Vega o jmenovitém výkonu 85 k (62,5 kW) při 1750 ot/min. To byl motor, který navazoval na Walter NZ-60 a se kterým měl Antanas Gustaitis dobré zkušenosti z provozu letounů ANBO II. Gustaitas se rozhodl nakoupit v továrně Walter tři pětiválcové motory Walter Vega a dva sedmiválcové Walter Venus. Prototyp s motorem Walter Vega vzlétl 19. května 1931. Letouny výrobních čísel 46 a 49 měly rovněž motor Walter Vega. Letouny ANBO V (výr. č. 50 a č. 51) vyrobené v roce 1932 měly již nainstalovány výkonnější sedmiválce Walter Venus o výkonu 110 k (80,9 kW) při 1750 ot/min. Díky své stabilitě ve vzduchu a dalším vlastnostem byl ANBO V ideálním strojem pro výcvik.[4] V letech 1934-1935 byly tyto letouny přestavěny na použití sedmiválcových motorů Armstrong Siddeley, typ Genet Major IA s ještě vyšším výkonem 140 k (103 kW). S těmito motory létaly po celé období (1934-1940).[5]

Pro 2. výrobní sérii letounů s již pozměněným názvem na ANBO 51, která byla dána do výroby v roce 1936, byl použit motor Armstrong Siddeley Genet Major IV, sedmiválcový hvězdicový motor o výkonu 160 k (120 kW), který umožnil letounu dosáhnout rychlosti až 200 km/h. Současně však vzrostla hmotnost (650 kg prázdná, 950 kg vzletová). Od roku 1936 do roku 1938 bylo postaveno 10 letadel (výr. č. 80-84, 785-789).[2]

ANBO V s motorem Walter Vega

Popis letounu

ANBO V byl hornoplošník konvenční smíšené konstrukce, potažené plátnem a s trupem ze svařovaných ocelových trubek. Trup byl obdélníkového průřezu a byl mimo základní kostry ještě zesílen šikmými trubkami vpředu a zkříženými ocelovými drátěnými diagonálami vzadu. Stejnou konstrukci užívaly i pevné části ocasních ploch (vyrobené z duralu a potažené plátnem), pohyblivé byly zkonstruovány ze dřeva. Křídlo dřevěné konstrukce[6] bylo připojeno párem vzpěr k dolní části trupu a další vzpěry spojovaly trup s centroplánem křídla. Centrální část křídla byla "podepřena" pyramidou, tvořenou čtyřmi trojitými vzpěrami. V centroplanu byly umístěny dvě nádrže na 80 litrů benzínu, odkud palivo "samospádem" teklo do karburátoru motoru. Dvoukolový, pevný podvozek byl osazen párem kol s pneumatikami a vzadu ocasní ostruhou.

ANBO V

Posádka seděla v tandemovém uspořádání (žák vpředu, instruktor vzadu). Sedadla byla upravena pro použití padáků. Před oběma kokpity byl průhledný štít z vytvrzeného termoplastu (celuloid). Žák a instruktor používali k vzájemné komunikaci zvukovou trubici vyvedenou do kukel. Prototyp a první dva sériové letouny byly poháněny hvězdicovým motorem Walter Vega československého původu a další dva sériové stroje byly poháněny motory Walter Venus, později britskými Armstrong Siddeley Genet Major. Motory Genet Major byly zpravidla kryty Townsendovým prstencem různých velikostí. Za motorem v první části trupu byla olejová nádrž o objemu 10 l. Vnitřek trupu byl od motoru oddělen protipožární přepážkou z ocelového plechu.[4]

V roce 1936 se objevila upravená verze ANBO 51 se zesílenou konstrukcí křídla a motorem Genet Major IV.

ANBO V, kokpit

Uživatelé

Specifikace

Údaje pro verzi s motorem Walter Vega dle[3][7]

Technické údaje

  • Osádka: 2 (instruktor a žák)
  • Délka: 7,30 m
  • Rozpětí křídla: 11,35 m
  • Výška: 2,82 m
  • Plocha křídla: 20,65 m²
  • Prázdná hmotnost: 510 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 820 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený sedmiválcový hvězdicový motor Walter Vega
    • vzletový: 90 k (66,2 kW) při 1800 ot/min
    • jmenovitý: 85 k (62,5 kW) při 1750 ot/min

Výkony

  • Maximální rychlost: 170 km/h
  • Cestovní rychlost: 151 km/h
  • Přistávací rychlost: 70 km/h
  • Dostup: 4000 m
  • Stoupavost: 4,2 m/s

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ANBO V na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Aircraft designed by A.Gustaitis [online]. Lietuvos aviacijos muziejus [cit. 2019-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  2. ↑ a b Aircraft designed by A.Gustaitis [online]. Kaunas: www.lam.lt (Lithuanian Aviation Museum) [cit. 2019-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-05. 
  3. ↑ a b THOMAS, Heinz. ANBO (Lithuania) aircraft [online]. RAM (Russian Aviation Museum), 24. dubna 2000 [cit. 2019-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-20. 
  4. ↑ a b RAMOŠKA, Gytis. MOKOMOJO LĖKTUVO ANBO-V SUKŪRIMO IR EKSPLOATACIJOS ISTORIJA - Historie vzniku a provoz letadla ANBO V (litevsky) [online]. Lietuvos Aviacijos Istorija 1919 - 1940 m. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ ANBO V (rusky) [online]. airwar.ru (Уголок неба), 2006 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Grey 1938
  7. ↑ SKRAIDUOLIS, Jūsų. ANBO V [online]. Kaunas: lam.lt (Lithuanian Aviation Museum) [cit. 2019-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-07-28. 

Literatura

  • GREY, C.G.; BRIDGMAN, Leonard. Jane's All the World's Aircraft 1938. London: Sampson Low, Marston & Company, ltd, 1938. ISBN 0-7153-5734-4. (anglicky) Reprint 1972. 
  • TAYLOR, Michael J.H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. Dostupné online. ISBN 1-85170-324-1. S. 922. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj