A-103
| A-103 (SA-9) | |
|---|---|
 | |
| Údaje o lodi | |
| COSPAR | 1965-009A |
| Údaje o letu | |
| Volací znak | A-103 (SA-9) |
| Členů posádky | bez posádky |
| Datum startu | 16. února 1965 14:37 UTC |
| Kosmodrom | Cape Canaveral Air Force Station |
| Vzletová rampa | Launch Complex 37B |
| Nosná raketa | Saturn I |
| Délka letu | 4961 dní |
| Datum přistání | 17. září 1978 ~07:20 UTC |
| Spojení se stanicí | |
| Apogeum | 523 km |
| Perigeum | 430 km |
| Sklon dráhy | 31,7° |
| Počet oběhů | 75 918 |
| Navigace | |
|
Předchozí
A-102
Následující
A-104 | |
A-103 (SA-9, Saturn-Apollo 9) byla orbitální mise nosné rakety Saturn I. Byla to třetí mise rakety Saturn s maketou velitelského a servisního modulu kosmické lodi Apollo. Raketa dále nesla první satelit programu Pegasus.
Cíle
Mise měla za úkol otestovat komponenty kosmické lodi Apollo a zároveň vynést satelit Pegasus. Maketa kosmické lodi Apollo byla tentokrát upravena tak, že v prostoru servisního modulu byl umístěn složený satelit Pegasus. Po startu se měly postupně oddělit první stupeň, únikový systém a poté velitelský modul. Druhý stupeň se servisním modulem měly dosáhnout oběžné dráhy společně a setrvat na ni až do zániku v atmosféře. Satelit Pegasus se měl postupně vysunout z útrob servisního modulu a poté rozvinout panely pro testování frekvence dopadů mikrometeoroidů.
Jako při předchozích misích, i tentokrát byla raketa a maketa Apolla vybavena mnoha měřícími přístroji a systémem pro přenos telemetrie. Hlavním zájmem bylo otestování schopnosti rakety Saturn I dopravit náklad na velmi odlišnou oběžnou dráhu než dříve. Další testy se týkaly odhození věže únikového systému a mechanického systému pro rozvinutí detekčních ramen satelitu Pegasus.
Průběh letu
Téměř každý start bývá stižen zpožděními a přerušováním odpočtu a mise A-103 nebyla výjimkou. První zpoždění bylo způsobeno poruchou napájení počítače letové bezpečnosti na Eastern Test Range. Další zpoždění si vyžádalo vynucené vybití a nabití baterií satelitu Pegasus. Poté už vše proběhlo bez problémů a náklad dosáhl požadované oběžné dráhy přibližně deset a půl minut po startu. V čase T+804 sekund se oddělil velitelský modul a o minutu později byl zahájen proces rozvíjení detekčních ramen satelitu Pegasus. Mise byla úspěšná ve všech bodech, i přes drobné poruchy nosiče i nákladu. Satelit měl projektovanou životnost 1188 dní a deaktivován byl 29. srpna 1968.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu A-103 na Wikimedia Commons
- https://web.archive.org/web/20090703041909/http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/masterCatalog.do?sc=1965-009A
- http://science.ksc.nasa.gov/history/apollo/sa-9/sa-9.html Archivováno 16. 4. 2011 na Wayback Machine.
- SA-9/Apollo firing test report
- Saturn SA-9/Pegasus A Postflight Trajectory
Literatura
- BENSON, Charles D.; FAHERTY, William B. Moonport: A History of Apollo Launch Facilities and Operations. [s.l.]: NASA, 1978. Dostupné online. Kapitola Chapter 10 - Saturn I Launches (1962 - 1965). (anglicky) Archivováno 18. 3. 2011 na Wayback Machine.
- BILSTEIN, Roger E. Stages to Saturn: A Technological History of the Apollo/Saturn Launch Vehicles. [s.l.]: NASA, 1980. Dostupné online. ISBN 0-16-048909-1.
- MORSE, Mary L.; BAYS, Jean K. The Apollo Spacecraft A Chronology - Volume 2. Washington, D.C.: NASA, 1976. Dostupné online. Kapitola Defining Contractual Relations. (anglicky) Archivováno 5. 2. 2008 na Wayback Machine.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku A-103 (SA-9) na anglické Wikipedii.
