Židovský hřbitov v Křinci

Židovský hřbitov v Křinci
Židovský hřbitov v Křinci
Židovský hřbitov v Křinci
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Nymburk
Obec Křinec
Zeměpisné souřadnice 50°15′55,08″ s. š., 15°7′4,08″ v. d.
Specifikace
Správní jednotka ŽO Praha
Datum posvěcení 11. listopadu 1884
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovský hřbitov v Křinci se nachází asi 1,5 km na západ od náměstí v městysu Křinec a asi 300 m jihozápadně od vrcholu kopce Chotuc, při pokračování Chotucké ulice vedoucí pod jižním svahem vrchu směrem na Mečíř, po níž je též přístupný.

Historie a popis

Hřbitov byl založen v roce 1884 a jeho areál o rozloze 2 464 m² leží na ploše katastrálního území Křinec.[1][2] Sloužil židovské obci v Křinci, která zde měla k dispozici i synagogu. Do doby založení hřbitova museli zdejší Židé využívat hřbitov v dosti vzdálené Veselici. Plocha hřbitova byla rozdělena na dvě poloviny: na první bylo zřízeno svaté pole, druhou část využíval hrobník. Prvním pochovaným byl zakladatel hřbitova, Eliáš Heller, jenž zemřel pouhých deset dnů po vysvěcení areálu, 21. listopadu 1884.[3]

K pohřbívání byl hřbitov využíván až do druhé světové války, po ní byl postupně devastován i soukromými vlastníky, kteří jej získali do vlastnictví roku 1984. S areálem volně nakládali až do roku 1998.[2] Plundrování bohužel podlehla i unikátní neorenesanční hrobka[4] Marie Baer,[3] jejíž torzo se nachází nalevo od bývalé obřadní síně s bytem hrobníka.[5] Do dnešní doby se zachovalo 157 náhrobků a jejich zbytků z let 1887–1934.[1][4]

Křinecká židovská komunita přestala existovat počátkem 20. století podle zákona z roku 1890. Do okupace se o hřbitov starala židovská obec v Nymburce.[6] O péči o hřbitov nebyl zájem i proto, že holokaust nepřežil žádný z křineckých Židů.

Současnost

Roku 1998 byl areál převeden zpět do péče židovské obce v Praze a postupně v něm probíhají rekonstrukční a údržbové práce. V roce 1999 začala být v areálu prováděna rekonstrukce, kterou nutně potřebuje i budova márnice na severní straně hřbitova,[4] jíž se zatím dostalo pouze nové střechy.[7]

V obřadní síni na severu areálu se nezachoval omývací stůl, ale nadále tu jsou průjezdní vrata a pamětní místnost, kde byly roku 1976 umístěny tři pamětní desky, dnes již bohužel zničené a rozkradené. Krátkou dobu plochu hřbitova využíval spolek křineckých invalidů pro pěstování léčivých bylin a domek hrobníka sloužil jako sušárna, ale potom areál dále chátral.[3]

Hřbitov je volně přístupný díky zcela chybějící brance a velmi narušené obvodové zdi.

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
  2. ↑ a b Města, obce, osady a samoty zaniklé nebo částečně zaniklé po roce 1945 (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis) [online]. zanikleobce.cz [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Křinec - pro web [online]. krinec-obec.cz [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Křinec - Židovské památky [online]. kehilaprag.cz [cit. 2019-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-09. 
  5. ↑ Židovský hřbitov Křinec [online]. atlasceska.cz [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ Heřman, Jan. Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání neuveden. 104 s.
  7. ↑ Zidovske hrbitovy v Cechach a na Morave [online]. zidovskehrbitovy.wz.cz [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. 


Zdroj