Žen-cung

Žen-cung
císař říše Sung
Portrét
Žen-cung
Doba vlády 24. března 1022 – 30. dubna 1063
Éra vlády Tchien-šeng (天聖, 1023–1032)
Ming-tao (明道, 1032–1033)
Ťing-jou (景祐, 1034–1038)
Pao-jüan (寶元, 1038–1040)
Kchang-ting (康定, 1040–1041)
Čching-li (慶曆, 1041–1048)
Chuang-jou (皇祐, 1049–1054)
Č'-che (至和, 1054–1056)
Ťia-jou (嘉祐, 1056–1063)
Úplné jméno Čao Šou-i (趙受益)
Čao Čen (趙禎, od 1018)
Chrámové jméno Žen-cung (仁宗)
Posmrtné jméno Tchi-tchien fa-tao ťi-kung čchüan-te šen-wen šeng-wu žuej-če ming-siao chuang-ti (體天法道極功全德神文聖武睿哲明孝皇帝)[pozn. 1]
Narození 30. května 1010
Kchaj-feng
Úmrtí 30. dubna 1063
Kchaj-feng
Předchůdce Čen-cung
Nástupce Jing-cung
Manželky císařovna Kuo
císařovna Cchao
Potomci Čao Fang, kníže z Jang;
Čao Sin, kníže z Jung;
Čao Si, kníže z Čchiao;
a třináct dcer
Rod Čao
Dynastie Sung
Otec Čen-cung
Matka císařovna Li
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žen-cung (čínsky pchin-jinem Rénzōng, znaky 仁宗; 30. května 1010 – 30. dubna 1063), vlastním jménem Čao Čen (čínsky pchin-jinem Zhào Zhēn, znaky zjednodušené 祯, tradiční 趙禎) z dynastie Sung v letech 1022–1063 vládl čínské říši Sung. Byl synem a nástupcem císaře Čen-cunga.

Vláda

Za vlády Žen-cunga dosáhla říše Sung maxima moci a vlivu, ze kterého poté už jenom klesala. Zahraniční politika císaře byla mírumilovná, během dlouhého období bez válek síla sungských armád poklesla. Tangutský stát Západní Sia toho využil k drobným útokům podél hranic. Když Žen-cung nastoupil, posílil ozbrojené síly. Klid na hranicích zajišťovalo pravidelné placení tributu říši Liao, protivníkovi Tangutů. Císař významně zvýšil daně, rolníci za jeho vlády žili ve stavu trvalé chudoby. To nakonec vyvolalo vzpoury a povstání po celé zemi i rozpory uvnitř vlády.

Žen-cung zemřel roku 1063 bez dědice, protože jeho synové zemřeli v dětství. Posmrtně obdržel chrámové jméno Žen-cung, „Laskavý předek“. Na trůn po něm nastoupil synovec Jing-cung, kterého adoptoval a roku 1062 jmenoval následníkem trůnu.

Rodina

Hodnosti císařovny se postupně dočkali dvě manželky Čen-cunga, císařovna Kuo (1012–1035) a císařovna Cchao (1016–1079). Další dvě manželky obdržely hodnost císařovny posmrtně. Navíc měl císař ještě dvanáct žen.[1]

Čen-cungovy manželky mu daly tři syny, žádný nepřežil třetí rok života,[2] a třináct dcer, devět v nich zemřelo v dětství:[1]

  • Čao Fang, kníže z Jang;
  • Čao Sin, kníže z Jung;
  • Čao Si, kníže z Čchiao;
  • princezna Sü;
  • princezna Teng;
  • princezna Čen;
  • princezna Čchu;
  • princezna Šang;
  • princezna Lu;
  • princezna Tchang;
  • princezna Čchen;
  • princezna Čchin-lu-sien-mu-ming-i;
  • princezna Kun;
  • princezna Jen-šu;
  • princezna Jü.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Konečná verze jména z roku 1083.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emperor Renzong of Song na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b MCGRATH, Michael; COLLEGE, Adrian. The Reigns of Jen-tsung (1022–1063) and Ying-tsung (1063–1067). In: TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. [Dále jen McGrath, College]. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. S. 279–346, na s. 334. (anglicky)
  2. ↑ McGrath, College, s. 335.

Literatura

  • TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj