Železniční trať Ogulin–Knin

Železniční trať Ogulin–Knin
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Číslo 72
Provozovatel dráhy HŽ Infrastruktura
Dopravce HŽPP aj.
Technické informace
Délka 223,6 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 100 km/h
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Ogulin–Knin (chorvatsky Željeznička pruga Ogulin–Knin) se nachází v západní části Chorvatska. Známá je také pod názvem Lická dráha (chorvatsky Lička pruga). Jednokolejná neelektrizovaná trať představuje jednu z hlavních spojnic centrálního Chorvatska s Dalmácií. Dlouhá je 223,6 km. V chorvatské železniční síti je evidována pod číslem 70.

Trať je vedena z měst Ogulin a Oštarije severojižním směrem. Většinou je vedena v širokých polích, prochází však i horskými průsmyky. Před stanicí Cerovac prochází po severním úpatí pohoří Veliki Crnopac.

Historie

Traťový násep
Vlak ve stanici Gračac
Nádraží v Kninu
Nádraží v Gospići

Výstavba trati byla předvídána a plánována v dobách existence Rakousko-Uherska, nicméně nebyla nikdy realizována. První návrh na výstavbu železnice spojující Záhřeb se Splitem přes město Knin byl předložen již rakouským ministrem obchodu Berhnardem von Wüllerstorfem v roce 1866. V roce 1904 se uherská vláda zavázala k výstavbě trati. Nedostatek finančních prostředků nicméně způsoboval další oddalování výstavby; probíhala složitá jednání mezi maďarskou vládou a finančními subjekty o tom, jak bude možné poskytnout financování na stavbu trati. Pro monarchii přitom měla klíčový význam, neboť umožňovala spojení přístavu Split se zbytkem země. Výstavbu měly financovat odděleni Předlitasvko i Zalitavsko (neboť trať procházela přes hranici mezi oběma celky mocnářství). Celkové náklady na výstavbu měly dosáhnout 97,5 milionů korun. Firmou, která měla stavební práce provést, byla Grünwald & comp. Schiffer, která disponovala potřebnými zkušenostmi s výstavbou tratí v těžkém a horském terénu.

Zahájení stavebních prací bylo ale kvůli sporům v oblasti financování mezi Předlitavskem a Zalitavskem neustále odsouváno. Nakonec byla výstavba zahájena v roce 1913. Práce nicméně přerušila první světová válka; do zahájení konfliktu bylo položeno již 26 km kolejí. Výstavba trati byla dokončena až v době existence Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Trať byla vedena v náročném terénu; nacházela se zde četná stoupání a některé terénní překážky si vyžádaly výstavbu několika mostů i jednadvaceti tunelů. I pro nově vzniklé jugoslávské království však byla stavba trati velmi nákladná. Několikrát musely být stavební práce přerušeny; bylo složité vysoutěžit vhodnou společnost, která by dokázala dokončit stavbu. Slavnostní otevření se uskutečnilo v roce 1925. Jednotlivé úseky byly otevírány v následujícím pořadí:

Úsek Zprovoznění
Oštarije/Ogulin–Plaški 14. října 1914
Plaški–Vrhovine 14. června 1918
Vrhovine–Gospić 23. března 1920
Gospić–Gračac 15. června 1922
Gračac–Knin 25. července 1925

Trať byla těžce poškozená během druhé světové války, až 90 % celé trati bylo nějakým způsobem poničeno.[1]

Během Chorvatské války za nezávislost v letech 1991–1995 byla trať těžce poškozena, neboť procházela územím Republiky Srbská krajina. Boje se odehrávaly na samotné trati a ta měla navíc značný strategický význam. Její okolí bylo na několika místech zaminováno. Trať byla po skončení konfliktu přebudována a modernizována. V roce 2014 probíhala rekonstrukce nádraží na trati.[2]

Stanice

  • 0,000/0,051 km Oštarije/Ogulin
  • 8,920 km Šušnjevo Selo
  • 10,484 km Josipdol
  • 17,510 km Vojnovac
  • 20,124 km Lički Podhum
  • 22,646 km Latin
  • 26,938 km Plaški
  • 33,374 km Plavča Draga
  • 37,268 km Saborsko
  • 45,651 km Lička Jesenica
  • 52,451 km Javornik
  • 60,563 km Rudopolje
  • 68,299 km Vrhovine
  • 78,290 km Sinac
  • 81,148 km Ramljani
  • 83,435 km Ličko Lešće
  • 88,743 km Janjče
  • 93,844 km Studenci
  • 101,547 km Perušić
  • 107,165 km Lički Osik
  • 115,663 km Gospić
  • 120,962 km Bilaj-Ribnik
  • 129,284 km Medak
  • 133,543 km Kruškovac
  • 137,392 km Raduč
  • 144,058 km Lovinac
  • 147,622 km Ličko Cerje
  • 151,909 km Ričice
  • 155,332 km Štikada
  • 159,615 km Gračac
  • 167,897 km Cerovac
  • 175,901 km Malovan
  • 186,191 km Zrmanja
  • 194,216 km Pribudić
  • 197,808 km Prljevo
  • 202,891 km Plavno
  • 206,658 km Oton
  • 209,829 km Pađene
  • 215,727 km Stara Straža
  • 223,689 km Knin

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Lika-Bahn na německé Wikipedii, Lika vasútvonal na maďarské Wikipedii a Ferrovia della Lika na italské Wikipedii.

  1. ↑ PETRANOVIĆ, Branko. ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga II – NARODNOOSLOBODILAČKI RAT I REVOLUCIJA. Bělehrad: Nolit S. 451. (srbochorvatština) 
  2. ↑ Článek na portálu slobodnadalmacija.hr (chorvatsky)

Externí odkazy

Zdroj