Železniční trať Kaspičan – Todor Ikonomovo

Kaspičan – Todor Ikonomovo
uzkokolejka podle sovětských vojenských map z konce šedesátých let                     úzkokolejka podle pozemních znaků (velmi pravděpodobné vedení)                     úzkokolejka zrušená ve třicátých letech (méně pravděpodobné vedení)                     trať zrušená v nultých letech                     provozované tratě
Stát	Bulharsko Bulharsko
Číslo	28 (92)
Provozovatel dráhy	Nacionalna kompanija Železopătna infrastruktura
Datum otevření	1916
Technické informace
Délka	5 km
Rozchod koleje	provozovaná trať 1 435 mm, původní trať 600 mm
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Počet kolejí	1
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda km[p 1] trať č. 2 směr Sofie trať č. 9 směr Ruse 0,000 Kaspičan trať č. 2 směr Varna dálnice Chemus silnice I-2 35 m 5,200 5,300 [p 2]Novi Pazar 12,700 Stojan Michajlovski[p 3] 15,200 Žilino[p 4] 18,500 Vojvoda[p 3] 21,200 Cărkvica[p 5] 25,900 Mogila[p 6] 32,000 Chărsovo 35,800 Kriva Reka[p 6] 41,000 Dolina[p 7] 43,400[p 8] Ružica[p 9] 51,100 Vălnari +5,800 Kus 56,800 Todor Ikonomovo[p 10] +10,800 Kaolinovo[p 11] 61,900 Skala[p 12]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Kaspičan – Todor Ikonomovo je bývalá železniční trať, která se nacházela v severovýchodním Bulharsku. V síti bulharských železnic měla číslo 92. Původně šlo o úzkorozchodnou trať s rozchodem 600 mm, která byla později zčásti přestavěna na normální rozchod a je používána jako manipulační kolej.^[1]

Úzkorozchodná železniční trať sledovala do vesnice Cărkvica^{[p 5]} koryto řeky Kriva. Za touto vsí následoval nejprudší úsek k vesnicí Chărsovo, ve kterém stoupala úbočím náhorní plošiny Stana. Na konci stoupání byla vybudována zastávka Mogila. Za Chărsovem pokračovala trať po relativně rovném terénu Ludogorské plošiny do vesnice Ružica, kde se rozdělovala ke vsím Kaolinovo^{[p 11]} a Todor Ikonomovo.^{[p 10]}

Obnovená trať normálního rozchodu sledovala víceméně původní trasu do Nového Pazaru, ale s většími poloměry oblouků.

Maximální povolená rychlost na úzkokolejce byla 15 km/h, pouze v úseku Cărkvica^{[p 5]}–Chărsovo byla 20 km/h.^[2]

Na trati byl v km 1,250 vybudován železobetonový most o délce 34,70 m přes jednu z ulic v Novém Pazaru a v intravilánu města byl také nechráněný železniční přejezd v km 5,090.^{[2][p 13]}

Úsek je provozován jako manipulační kolej stanice Kaspičan^[1] v délce 4,8 km.^[3]

Trať byla postavena armádou během první světové války směrem k dobrudžské frontě. Její stavbu si vyžádala potřeba rychlého transportu vojenských jednotek, munice, zbraní a potravin na frontovou linii, což zvířecí potahy nedokázaly. Cílem bylo dosáhnout Silistry. Vznikla ve dvou hlavních etapách. V roce 1916 byl postaven úsek mezi Kaspičanem a Chărsovem (31,6 km). V roce 1917 byl zprovozněn úsek Chărsovo – Seid Alifak (30,3 km). Nicméně v důsledku historických událostí ji nebylo možno postavit do plánovaného cíle, který zůstal po smlouvě z Neuilly v Rumunsku spolu s již postaveným úsekem dlouhým 5,3 km. V roce 1920 předala armáda trať bulharským železnicím, které zahájily provoz do konečné stanice u hranice s Rumunskem pojmenované Krajna^{[p 14]} u vesnice Todor Ikonomovo.^{[p 10]} Od roku 1935 byly uskutečňován záměr postavit odbočku do vesnice Kaolinovo.^{[p 11]} Odbočka v délce 10,7 km byla zprovozněna v roce 1939, přičemž stanice Ružica^{[p 9]} byla přesunuta zhruba 2,5 km dále od vesnice.

Pro údržbu lokomotiv provozovaných na trati bylo vybudováno lokomotivní depo v Kaspičanu. Lokomotivy byly řady 400⁶⁰ a jejich počet se měnil podle intenzity dopravy na trati (cca 10 až 12 kusů).

Trať sloužila především pro přepravu nákladu (zejména kaolinu) a cestujících. Přeprava byla realizována ve smíšených vlacích (osobní i nákladní vozy byly spřaženy do jednoho vlaku) nebo nákladních vlacích.

Politika uzavírání úzkorozchodných tratí, přijatá v 50. letech 20. století, se dotkla i této tratě. Kvůli nerentabilnosti byla koncem roku 1964 uzavřena a demontována.

Vzhledem k rostoucímu významu Nového Pazaru jako regionálního hospodářského centra bylo nutné jej napojit na trať normálního rozchodu 1435 mm a úzkokolejku přestavět. Délka rekonstruované trati, nově označované jako číslo 28, byla 6,25 km. Do provozu byla uvedena 4. července 1967. Později byla elektrizována. V roce 2002 byla pro pravidelný provoz uzavřena a trolej byla snesena.

• 
  Vojenský vlak na trati za první světové války
• 
  Smíšený vlak na trati mezi Cărkvicou a Chărsovem
• 
  Nákladní vlak na trati, cca 1920
• 
  Traťový jízdní řád (všechny spoje jsou smíšené)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Теснолинейка Каспичан – Тодор Икономово na bulharské Wikipedii.

• ДЕЯНОВ, Димитър. Железопътната мрежа в България – 1866 – 1975 година. Стара Загора: Булхаус, 2005. 311 s. ISBN 9549364054. (bulharsky) 
• СИМЕОНОВ, Начо, a kol. Железопътният транспорт в България – 1866 – 1983 година. София: Техника, 1987. 203 s. (bulharsky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Kaspičan – Todor Ikonomovo na Wikimedia Commons
• Dokumentární film o trati na YouTube (bulharsky)

Zdroj