Železniční doprava v Plzni a v okolí

Plzní a jejím okolím prochází několik důležitých železničních tratí včetně III. tranzitního železničního koridoru. Ve městě se nachází 11 železničních stanic a zastávek. Všechny vlaky včetně kategorií R, IC a EC jsou zařazeny do Integrované dopravy Plzeňského kraje (IDPK).

Od roku 2011 prochází železniční uzel Plzeň rozsáhlou modernizací s celkovými náklady přes 10 miliard korun.^[1]

Všechny tratě se rozbíhají z centrální stanice Plzeň hlavní nádraží.

• Trať č. 160 – směr Žatec
• Trať č. 170 – směr Praha
• Trať č. 170 – směr Klatovy,
• Trať č. 180 – směr Domažlice, dále Řezno, Mnichov
• Trať č. 178 – směr Cheb
• Trať č. 191 – směr České Budějovice, dále Vídeň

Na těchto železničních tratích jsou provozovány regionální linky objednávané Plzeňským krajem a také dálkové linky kategorie R, IC a EC objednávány Ministerstvem dopravy.

Označení linky se skládá s písmena P symbolizující Plzeňský kraj (podobně jako linky ve Středočeském kraji mají písmeno S) a čísla, které je v případě páteřních linek jedoucích po koridoru či jiné hlavní trati jednociferné (P1, P2, P3, P4) a v případě lokálních tratí (větvě těch hlavních) dvouciferné, skládající se z čísla trati, od které se větví (na prvním místě) a identifikačního čísla. Jako příklad můžeme uvést linku P13, které velkou část své trasy jede po stejné trati jako linka P1 (proto je první cifra označení linky jednička), ale v Pňovanech odbočí na regionální trať do Bezdružic, nebo také linku P21, které se v Rokycanech větví od tratě linky P2 a pokračuje do Příkosic.

• Linka P1Z – spěšné vlaky společnosti České dráhy z Plzně do Chebu a Karlových Varů
• Linka P1J – osobní vlaky společnosti ARRIVA vlaky jedoucí z Plzně na jižní plzeňsko (nejdále do stanice Horažďovice předměstí, většina spojů však končí ve stanici Nepomuk.)^[2]
• Linka P2 – osobní i spěšné vlaky společnosti České dráhy jedoucí v různých variantách v nejdelším úseku Klatovy - Beroun
• Linka P3 – osobní i spěšné vlaky společnosti České dráhy jedoucí v různých variantách v nejdelším úseku Plzeň - Domažlice město
• Linka P4 – osobní vlaky společnosti České dráhy z Plzně na severní plzeňsko (Plasy, Mladotice, Žihle)
• Linka P11 – osobní vlaky společnosti GW Train Regio jedoucí z Horažďovic přes Sušici do Klatov
• Linka P12 – osobní vlaky společnosti České dráhy z Nepomuku do Blatné, kde na části trasy platí dokonce i doklady PID.
• Linka P13 – osobní vlaky společnosti České dráhy jedoucí z Plzně do Bezdružic (v Plzni navazuje stejná souprava na linku P22 směr Radnice.)
• Linka P14 – osobní vlaky společnosti České dráhy z Plané u M. Lázní do Tachova
• Linka P21 – osobní vlaky společnosti České dráhy z Rokycan do Mirošova (některé spoje až do Příkosic)
• Linka P22 – osobní vlaky společnosti České dráhy z Plzně do Radnic (některé spoje jen do Stupna)
• Linka P23 – osobní vlaky společnosti GW Train Regio z Klatov do Domažlic
• Linka P24 – osobní vlaky společnosti České dráhy z Klatov na Šumavu (Žel. Ruda)

Linky na Domažlicku začínají číslicí 3 - P31 (Heřmanova Huť - Nýřany), P32 (Holýšov - H. Týn - Poběžovice), P33 (Tachov - Bor - Bělá n. Radbuzou - Poběžovice - Klenčí pod Čerchovem - Domažlice) a P34 (mezinárodní víkendový osobní vlak z Domažlic do SRN). Všechny tyto spoje provozuje dopravce České dráhy.

Regionální spoje Plzeňského kraje za poslední roky (cca. 2020 - 2025) zažívají značnou modernizaci a obnovu nejen vozového parku, ale i návaznosti spojů a infrastruktury.

Plzní a Plzeňským krajem projíždí také linky dálkové (R, IC, EC), a to konkrétně R11 ,,Rožmberk" z Plzně do Českých Budějovic, Jihlavy a Brna, R16 ,,Berounka" z Klatov přes Plzeň do Prahy a Ex6 (Západní expres a Bavorský expres). Ve vybraných úsecích na území Plzeňského kraje platí také jízdní doklady IDPK.

Stanice Plzeň hlavní nádraží (v minulosti též s názvem Plzeň Gottwaldovo nádraží) je vybavena historickou odbavovací budovou. Tato budova byla za druhé světové války prakticky zničena, ale byla postavena znova se stejnou architekturou.^[zdroj?] Ve vestibulu se nachází sochy slévače a železničáře. Budova nachází uprostřed a nástupiště jsou umístěna po obou stranách budovy. Do budovy se vchází z ulice, která je umístěna níže než koleje. Nad silnicí přecházejí koleje na dvou mohutných viaduktech.

• Plzeň hlavní nádraží
• Plzeň-Bílá Hora
• Plzeň-Bolevec
• Plzeň-Orlík

• Plzeň-Doubravka
• Plzeň hlavní nádraží
• Plzeň zastávka
• Plzeň-Doudlevce
• Plzeň-Valcha (od prosince 2021 nevyužívaná pro nástup a výstup cestujících)

• Plzeň hlavní nádraží
• Plzeň-Jižní Předměstí
• Plzeň-Skvrňany

• Plzeň hlavní nádraží
• Plzeň-Jižní Předměstí
• Plzeň-Zadní Skvrňany
• Plzeň-Křimice

• Plzeň hlavní nádraží
• Plzeň-Slovany

V přípravě je tzv. "Modernizace trati Plzeň - Domažlice - st. hranice SRN, 1. stavba, nová trať Plzeň – Stod" na trati 180 s předpokládanou realizací v letech 2024-27, která je plánována jako novostavba dvojkolejné elektrifikované trati s rychlostí 200 km/h.^[3] V letech 2027-29 by měla proběhnout stavba označená jako "Revitalizace trati Plzeň (mimo) – Dobřany (včetně)" na trati 170, u níž je prověřována výstavba nové zastávky Plzeň-Valcha zast. poblíž ulice U Hájovny jako náhrada za stanici Plzeň-Valcha a přesun zastávky Plzeň-Doudlevce blíže k trolejbusové zastávce Tyršův most.^[4]

Zdroj