Železná pod Pradědem

Železná
Železná
Železná
Lokalita
Charakter část města
Obec Vrbno pod Pradědem
Okres Bruntál
Kraj Moravskoslezský kraj
Historická země Slezsko
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°7′38″ s. š., 17°21′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 332 (2021)[1]
Katastrální území Železná pod Pradědem (40,12 km²)
PSČ 793 26
Počet domů 132 (2011)[2]
Železná
Železná
Další údaje
Kód části obce 186091
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železná (1880–1947 Buchberkstál[3], německy Buchbergsthal, polsky Żelazna) je místní část města Vrbno pod Pradědem v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji.

Historie

Původně hutnickou osadu založil vratislavský biskup hrabě Filip Gotthard von Schaffgotsch v roce 1770. První hamr dostal jméno Nepomuk a hutnická osada měla jméno Hammerdörfel. Osada byla v područí obce Einsiedel (Mnichov). Od roku 1795 se pokoušela osamostatnit, což se napoprvé nezdařilo. Velké úsilí pro osamostatnění prokázal krajský hejtman Mückusch von Buchberg, po němž získala osada v roce 1795 nové jméno Buchbergstahl a na jeho počest byl zasazen v roce 1795 historický strom – buk, který roste dodnes. Osada získala samostatnost až v roce 1835. V letech 1850 až 1877 byla součástí obce Mnichov.[4] K obci také patřila osada Wolfseife. Název Steinseifen zde neobstojí, protože je to název Skalního Potoka. Dále po roce 1835 osada Vidly (německy Gabel) a po roce 1930 i Bílý Potok (též Bílý Zejf), tato obec vznikla v roce 1827 pod jménem Zainhütte, jak je vidět na mapě z roku 1870. Od konce 19. století do roku 1947 měla jméno Weisseseife. V roce 1947 byla obec přejmenována na Železnou.

Železárny, válcovny a slévárny patřily vrchnostenské správě v Javorníku. Od roku 1805 byly pronajímány. Roku 1852 až 1875 je měl v nájmu rod Kleinů. Po roce 1900 se zde výroba omezovala, zatímco dolování železné rudy zaniklo již koncem 19. století. Od roku 1921 byly v nájmu a. s. Ferrum Praha a od roku 1935 H. Grosse. Až v roce 1939 zakoupil celý komplex továrník A. Grohmann a spol. Hutě pracovaly do roku 1949. K roku 1925 je zaznamenána výroba razítek. [4] K roku 1880 se uvádí obecná škola, která měla roku 1900 dvě třídy, po roce 1918 měla expozituru ve Vidlích. Roku 1925 zde byla pošta.[4]

Roku 1938 se stala obec součástí Německa. 8. května 1945 byla obec obsazena Rudou armádou a opět připojena k Československu. Poté bylo německé obyvatelstvo vysídleno. Do té doby byla obec čistě německou. Obec ztratila samostatnost v roce 1960 připojením k městu Vrbno pod Pradědem.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel Železné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[5][6][7]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 730[p 1] 793[p 1] 761 761 694 685[p 1] 693[p 2] 480[p 1] 391 381 451 505 498
  1. ↑ a b c d včetně Bílého Potoka a Videl
  2. ↑ včetně Bílého Potoka a Videl 826, a z toho: 3 Čechoslováci, 816 Němců; 785 řím. kat., 29 evang., 12 bez vyzn.

V Železné je evidováno 142 adres: 136 čísel popisných (trvalé objekty) a 6 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 131 domů, z toho 113 trvale obydlených.

Rodáci

  • Hedwiga Teichmannová (1875–1945), spisovatelka[4]

Pamětihodnosti

  • Rabenštejn – zřícenina středověkého hradu
  • Veisenštejn (též Pustý hrad) – zřícenina středověkého hradu

Galerie

  • Náves v Železné

    Náves v Železné

  • Dřevěné skulptury s rozcestníky na návsi

    Dřevěné skulptury s rozcestníky na návsi

  • Dům čp. 1

    Dům čp. 1

  • Dům čp. 43

    Dům čp. 43

  • Dům čp. 88

    Dům čp. 88

  • Skatepark v Železné

    Skatepark v Železné

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. ↑ a b c d BARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN 80-7067-402-4. 
  5. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. …. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083. 
  8. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj