Švihov (Miřetice)

Švihov
Švihov u Miřetic kaple
Švihov u Miřetic kaple
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Miřetice
Okres Chrudim
Kraj Pardubický kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 90 (2021)[1]
Katastrální území Švihov (5,37 km²)
PSČ 538 25
Počet domů 54 (2011)[2]
Švihov
Švihov
Další údaje
Kód části obce 164682
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Švihov je vesnice, část obce Miřetice v okrese Chrudim. Nachází se asi 1,5 km na západ od Miřetic. Prochází zde silnice II/337. V roce 2009 zde bylo evidováno 56 adres.[3] V roce 2022 zde trvale žilo 90 obyvatel.[4]

Švihov je také název katastrálního území o rozloze 5,37 km2.[5] V katastrálním území Švihov leží i Bošov a Krupín.

Vesnice je známa především těžbou žuly. Klasická žula se zde těžila ve čtyřech lomech. Přičemž lomy 2 a 3 byly spojeny v jeden, jsou také nejhlubší (cca 35 m). Nyní jsou všechny lomy zatopeny a jsou využívány především k rekreačním činnostem.

Při hlavní silnici (mezi Nasavrky a Miřeticemi) stojí po pravé straně stará škola, na které probíhala výuka I. stupně pro děti ze Švihova a blízkých vesnic - Krupín-Paseky, Bošov. Škola je již zrušena. Po levé straně silnice stojí kaple a dvě mnohaleté památné lípy. V koruně lípy lze objevit starší zvonici.

Nelze opomenout ani hospůdku „U Kapličky“, kde v červnu roku 2012 poobědval prezident Václav Klaus při cestě ze 70. výročí vypálení Ležáků.

Historie obce Švihov

Osada Švihov dle kroniky z roku 1927 leží v nadmořské výšce 413 m. Osada je rozdělena ve dvě části, „Starou a novou“. „Stará“ část leží po obou stranách silnice na Nasavrky od Miřetic a z části i strkovské. Silnice od Miřetic k Nasavrkům byla vystavěna asi v roce 1877, v těchto místech tudy vedla kdysi cesta.

Nová část

„Nová“ část tak zvaná „Na obci“ (název dle obecních pozemků, na kterých byla vystavěna), leží při silnici od Švihova do Strkova.

Stará část

U vsi po levé straně silnice směrem na Nasavrky je rybník „Panský“ – majitelem F. J. Auersperg, v současné době rybník spravuje Rybářství Litomyšl. Rozloha rybníka je přes 2 ha, protéká ním potok Švihovský, který teče dále údolíčkem do obecního rybníka a odtud se vine k Bošovu. Nad údolím mezi Švihovema a Bošovem je vršek zvaný „Na chobotě“.

Lípy

Při levé straně cesty odbočující ze silnice nasavrcké do vsi a dále do Prostějova, stojí dvě obrovské staré lípy. Lípy byly vysazeny pravděpodobně v roce 1821. Původně prý byly vysazeny čtyři, z toho dvě uhynuly. Na jedné rozvětvené lípě je zavěšen starý železný zvon. Kdy a kým byl tento zvon pořízen není známo. Podle vyprávění předků byl dán vrchností panským dvorům, které byly v popisných číslech 1 a 2. Zvonem se sezvánělo do roboty, jakmile po třetím zazvonění se robotník nedostavil do roboty, byl od drába s bitím do roboty dohnán. Zvonem se zvonilo také poledne a klekání.

Kaplička

V roce 1843 byla vystavěna kaplička, do které byl umístěn druhý zvonek, který pořídila osada v roce 1870. Nový zvonek byl přivezen ze zvonárny z Prahy pány radními Josefem Duškem a Josefem Bakšem, kteří jej přivezli s sebou jako zavazadlo vlakem. Zvonek byl vysvěcen a zvoněno jím bylo do roku 1917. Mezi oběma lípami byl postaven dubový kříž, který byl v roce 1900 nahrazen kamenným křížem.

Památník padlým z první světové války

Přes křižovatku byl 2. července 1922 odkryt památník padlým v první světové válce, který byl postaven z prostředků dobrovolné sbírky a výtěžku ze zábav. Na podstavci ze žulové divočiny jsou fotografie padlých a na desce jsou vyryta jména – Antonín Bakeš, Rudolf Bakeš, Vilém Bakeš, Bohumil Dalecký, Josef Kliment, Antonín Kysela, Josef Licek ml., Josef Licek st., Josef Staněk, Josef Zita, Alois Dušek a Alois Šic.Před touto deskou stojí na podstavci socha ženy držící v ruce věnec. Pomník byl zhotoven sochařem Františkem Znojemským z Vysokého Mýta.

Kultura: knihovna a divadelní kroužek

V prosinci roku 1922 byla založena pro občany knihovna, kde byly půjčovány jedenkrát týdně knihy. V únoru roku 1923 byl zřízen divadelní kroužek ochotníků a už 18. března vystupují s první divadelní hrou Štolbova „Vodní družstva“ na jevišti, které zapůjčil divadelní spolek z Miřetic. S myšlenkou pořízení vlastního jeviště přišel předseda divadelního spolku Josef Hospodka. Během tří měsíců bylo postaveno jeviště, práce malířské provedl pan Sommer z Chrudimě, kostru zbudoval kolářský mistr Josef Kudyn a 6. května sehrají první hru na vlastní scéně Stroupežnického „Naši furianti“ a 6. července sehrána Jiráskova „Vojnarka“. Spolek sehrál průměrně čtyři divadelní představení.

Galerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-12-22 [cit. 2010-02-01]. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10. 

Externí odkazy

Zdroj