Šuto Orizari

Šuto Orizari
Шуто Оризари
Mešita Amdi paša
Mešita Amdi paša
Šuto Orizari – znak
znak
Šuto Orizari – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 297 m n. m.
Stát Severní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie
město Skopje
Šuto Orizari na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 7,48 km²
Počet obyvatel 22 017 (2002)
Hustota zalidnění 2 943,4 obyv./km²
Etnické složení Romové, Albánci, Makedonci
Náboženské složení muslimové, pravoslavní
Správa
Starosta Elvis Bajram
Oficiální web www.sutoorizari.gov.mk
Telefonní předvolba +389 044
Označení vozidel SK
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šuto Orizari, lidově Šutka, je severní předměstí Skopje.

Demografie

Podle sčítání z roku 2002 zde žije 22 017 obyvatel, z toho tvoří 79,1 % Romové.[1] Skutečný počet obyvatel se však odhaduje až na dvojnásobek, protože zde žije mnoho lidí nepřihlášených k trvalému pobytu.[2] Šutka je tak označována ze největší romskou osadu v Evropě, kde mají Romové vlastní samosprávu, školu s výukou v romštině i televizní stanici Šutel TV. Nezaměstnanost zde dosahuje více než osmdesáti procent, polovina rodin žije za méně než 50 euro měsíčně.[3]

Název Šuto Orizari bývá překládán jako „chudé rýžoviště“, domy pro Romy se zde začaly stavět po velkém zemětřesení v roce 1963.[4]

Režisér Aleksandar Manić natočil o zdejším životě dokumentární film Kniha rekordů Šutky.[5]

Významné osobnosti

Známou zdejší rodačkou byla zpěvačka Esma Redžepovová.

Reference

  1. Suto Orizari municipality (Opstina Suto Orizari). makedonija.name [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. 
  2. Noria Research [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-22. 
  3. Republik Mazedonien. www.pantucek.com [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné online. 
  4. Navýchod.cz - Navýchod - Volby v Šuto Orizari, největší romské obci v Evropě. www.navychod.cz [online]. [cit. 2016-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20. 
  5. Kniha rekordů Šutky. hrozinky v hořké buchtě našeho života. 2008-03-12. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20.  Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Zdroj