Šumavští obři

Hora Sedlo - jedno z údajných sídel šumavských obrů
Další ze svých hradů si prý obři zbudovali na vrchu Přimda
Pohled z Obřího hradu přes kamenné moře západním směrem

Obři na Šumavě podle pověstí žili dávno předtím, než se v údolích a na stráních usadili lidé.[1] Tito obři byli ohavní a nestvůrní. Na šumavských vrcholcích si stavěli ze skal a balvanů pevné hrady. Nejstarším jejich sídlem byl Obří hrad u Červené. Další kamenné pevné hrady si zbudovali na vrchu dnes zvaném Sedlo u Albrechtic na Sušicku,[1] na vrších Přimda, Rýzmberk a Pajrek,[2] na hoře Ostrý[3] a jiný hrad, v němž zahynul poslední obr na Šumavě,[1] stával na Hahnově vrchu. Obři se scházívali ve svatyni na kopci nad meandrem Otavy u Annína, kde dnes stojí kostel svatého Mořice. Zde přinášeli oběti svým bohům. Šumavští obři vládli velkou mocí a nebylo snadné je zabít, například jeden z nich ukrýval své srdce v myši a jen ten, kdo se jí zmocnil, mohl obra usmrtit.[1] Někteří šumavští obři odešli do alpských hor, kde žijí podnes,[3] někteří byli zabiti lidmi.

Reference

  1. ↑ a b c d RAUSCH, Antonín. Příběhy ze staré Šumavy. Praha: Erika, 1995. ISBN 80-7190-072-9. Kapitola Obři na Šumavě, s. 50–53. 
  2. ↑ RAUVOLF, Josef. Legendy a pověsti staré Šumavy. Liberec-Praha: Dauphin, 1996. ISBN 80-86019-20-9. S. 13–15. 
  3. ↑ a b RAUSCH, Antonín. Příběhy ze staré Šumavy. Praha: Erika, 1995. ISBN 80-7190-072-9. Kapitola O začarovaném obru, s. 80. 

Zdroj