Štiavnické vrchy
| Štiavnické vrchy | |
|---|---|
 Štiavnicke vrchy
| |
| Nejvyšší bod | 1009 m n. m. (Sitno) |
| Poznámka | pohoří vulkanického charakteru |
| Nadřazená jednotka | Slovenské středohoří |
| Sousední jednotky |
Vtáčnik, Pohronský Inovec, Ipeľská pahorkatina, Krupinská planina, Javorie, Kremnické vrchy |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |
 Slovensko
|
 | |
| Horniny | andezit, ryolit, tuf |
| Povodí | Hron, Ipeľ |
| Souřadnice | 48°25′ s. š., 19° v. d. |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štiavnické vrchy jsou geomorfologický celek na Slovensku. Jsou součástí subprovincie Vnitřní Západní Karpaty a oblasti Slovenské středohoří.
Poloha
Na severu sousedí s Kremnickými vrchy, na východě s Pliešovskou kotlinou a Krupinskou planinou, na jihu s Ipeľskou pahorkatinou a na západě s Pohronským Inovcem, Vtáčnikem a Žiárskou kotlinou.
Geografie
Pohoří se člení na části:
- Skalka na východě
- Sitnianska vrchovina v centrální části
- Sitnianske predhorie na jihu
- Kozmálovské vŕšky na jihozápadě
- Hodrušská hornatina na západě.
Mezi nimi sa nacházejí erozní sníženiny:
- Vyhnianska brázda
- Štiavnická brázda
- Prenčovská kotlina.
Nejvyšší vrchol je Sitno (1009,2 m n. m.), seznam všech vrcholů s výškou nad 800 metrů ukazuje Seznam vrcholů v Štiavnických vrších.
Geologie
Štiavnické vrchy jsou sopečné pohoří, řazené k neovulkanitům. Je tvořené andezity, ryolity a tufy. Území je mimořádně bohaté na výskyt minerálů (140 druhů a odrůd).
Panorama
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štiavnické vrchy na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Štiavnické vrchy na Wikimedia Commons
- (česky) Štiavnické vrchy - informace na webu DuseKarpat.cz
