Štěpka

Štěpka

Štěpky, nejčastěji dřevní štěpka, vzniká jako odpad při zpracování dřeva či cíleným drcením dřevních částí. Řadí se k tuhé biomase, sloužící k výrobě tepla nebo kompostu. Dřevní štěpka je štěpené kusové dřevo pro lepší skladování, menší obsah vody a po spálení méně popelu. Je velká 2,5 až 5 cm. někdy se lisuje do pelet či briket pro lepší zpracovatelnost. Na vytápění se používá hlavně v domácnostech s výkonnými kotli a ve větších budovách. Cenově patří mezi nejlevnější způsoby vytápění.[1]

Popis

Dřevní štěpka, používaná jako palivo nebo za účelem průmyslového využití, by měla splňovat určité chemické i fyzikální specifikace. Používá-li se jako palivo, kvalita dřeva je definována takovými parametry jako obsah vlhkosti, velikosti částic, obsah popela nebo procento jemných částic. Rozměry částic štěpky jsou jedním z nejdůležitějších parametrů pro efektivní spalování v teplárnách. Právě parametry rozměrů částic a vlhkosti jsou důležité pro spalování, protože ovlivňují energetickou hodnotu.[2]

Dřevní štěpka se získává krácením dřevní hmoty, kterou představují větve, stromy nebo odpad z dřevozpracujícího průmyslu. Velikost štěpky se pohybuje v rozmezí od několika milimetrů až po jednotky centimetrů. V ČR patří mezi hlavní producenty štěpky především dřevozpracující průmysl. V posledních letech se zvyšuje procento štěpkované hmoty z lesní těžby a zároveň dochází ke vzniku energetických plantáží.[2]

Skladování

Štěpku je nejvhodnější uskladnit v prostorách, kde je zajištěno dostatečné odvětrání. Významným rizikem je totiž výskyt plísní. Proto je vhodným systémem pro uskladnění například využití rašlových pytlů nebo vaků Big-Bag. Je potřeba zamezit přístupu vody v podobě deště a vrchní část pytle zakrýt. Důležité je, aby mohl proudit vzduch, a tak štěpka rychle vyschla. Při správném uskladnění vyschne během několika měsíců. Je možnost skladovat i volně sypanou štěpku. Z důvodu vysokého podílu vlhkosti, je nutné zajistit potřebné odvětrávání, aby docházelo k odpařování vody a zabránilo se plesnivění a zapařování. V takovém případě je potřeba zajistit časté převracení, aby byl zajištěn dostatečný přísun vzduchu. Pokud by zajištěn nebyl a skladovali bychom velké množství hmoty na jednom místě, mohlo by v krajním případě dojít až k samovznícení. K tomu může dojít, pokud by teplota uvnitř hmoty přesáhla 70 °C při vlhkosti mezi 20–45 %.[3] Vhodné provětrávání zaručí dostatečně rychlé prosychání na optimální procento vlhkosti.[4]

Dělení

Dřevní štěpky se dělí na základě normy ČSN EN ISO 17225-4[5] o tříděné štěpce. Dělení probíhá podle obsahu popela, vody a původu suroviny. Štěpka se kategorizuje do dvou základních tříd A, B, které dále obsahují dvě podkategorie, A1, A2 a B1, B2. V momentě, kdy obsah popela přesáhne hodnotu 3 %, z hmotnosti nespálené štěpky, neřadí se již jako tříděná štěpka a je klasifikována podle normy ČSN EN ISO 17 225-1[6] jako štěpka netříděná.

Štěpka se třídí také podle velikosti jednotlivých fragmentů. V současnosti se tříděná štěpka člení do 3 tříd: P16S, P31S a P45S. Číslo zde uvádí velikost hlavního podílu štěpky, tj. 16 mm, 31,5 mm a 45 mm. Kromě této hlavní složky může štěpka obsahovat i tzv. hrubý podíl, který nesmí překročit 6 % hmotnosti u P16S a P31S a 10 % u P45S. Na druhé straně se také vyskytuje jemný podíl. Pro třídu P16S se tento podíl může vyskytovat do 15 % a pro P31S a P45S je tato hodnota povolena pouze do 10 % z celkové hmotnosti.[7]

Zelená štěpka

Tuto skupinu tvoří štěpka, která vzniká z klestí a zbytků po lesní těžbě nebo probírek. Velikost jednotlivých kusů štěpky se může výrazně lišit, protože v ní mohou být obsaženy i drobné větve, listy nebo jehličí (proto zelená). Tím, že je zpracována čerstvá hmota, je její vlhkost poměrně vysoká.[8]

Hnědá štěpka

Štěpka, která se skládá ze zbytkových částí stromů, odřezků z pilařského zpracování apod. Společným prvkem se zelenou štěpkou je kůra (proto hnědá). Materiál před zpracováním nebyl odkorněn. Kůra může být tedy obsažena ve finálním produktu.[8]

Bílá štěpka

Základem je především odpad z truhlářské nebo pilařské produkce (proto bílá). Tato štěpka je již tvořena odkorněným dřevem a vyznačuje se nízkou vlhkostí a drobnými rozměry. Využívá se hojně na výrobu pelet nebo dřevotřísek. Liší se také vyšší pořizovací cenou v porovnání s předchozími.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Čím topit? Nejlevnější je dřevo. iDNES.cz [online]. 2005-11-07. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Bioenergy for sustainable development in Africa. Dordrecht: [s.n.] 1 online resource (xxix, 413 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-94-007-2181-4, ISBN 94-007-2181-1. OCLC 760191904 
  3. ↑ Avoiding bulk green waste storage fire and preventing bushfire. In: Bushfire [online]. [cit. 2022-11- 11]. Dostupné z: https://www.wabalreport.com.au/2016/04/03/avoiding-bulk-green-waste-storage�fires-preventing�bushfires/#:~:text=External%20bulk%20green%20waste%20storage,aerated%20piles%20with%2 0fine%20fuels
  4. ↑ STUPAVSKÝ, Vladimír a Tomáš HOLÝ. Dřevní štěpka - zelená, hnědá, bílá. In: Biom: České sdružení pro biomasu [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné z: https://biom.cz/cz/odborne�clanky/drevni-stepka-zelena-hneda-bila. ISSN 1801-2655
  5. ↑ DIN EN ISO 17225-1:2021-10, Biogene Festbrennstoffe_- Brennstoffspezifikationen und -klassen_- Teil_1: Allgemeine Anforderungen (ISO_17225-1:2021); Deutsche Fassung EN_ISO_17225-1:2021. [s.l.]: Beuth Verlag GmbH Dostupné online. 
  6. ↑ DIN EN ISO 17225-8:2022-06, Biogene Festbrennstoffe_- Brennstoffspezifikationen und -klassen_- Teil_8: Klassifizierung von thermisch behandelten und gepressten Brennstoffen aus Biomasse für gewerbliche und industrielle Verwendung (ISO/DIS_17225-8:2022); Deutsche und Englische Fassung prEN_ISO_17225-8:2022. [s.l.]: Beuth Verlag GmbH Dostupné online. 
  7. ↑ KOTLÁNOVÁ, RNDr. Alice. Kvalita a certifikace dřevních pelet a štěpky. In: Česká peleta [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné z: https://ceska-peleta.cz/clanky-klastru/kvalita-a-certifikace-drevnich-pelet-a-stepky/
  8. ↑ a b c STUPAVSKÝ, Vladimír a Tomáš HOLÝ. Dřevní štěpka - zelená, hnědá, bílá. In: Biom: České sdružení pro biomasu [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné z: https://biom.cz/cz/odborne-clanky/drevni-stepka-zelena-hneda-bila. ISSN 1801-2655

Externí odkazy

Zdroj