Štěpán Kobylka

Štěpán Kobylka
Štěpán Kobylka (1945)
Štěpán Kobylka (1945)
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1950
Stranická příslušnost
Členství ČSNS
SNJ
Národní souručenství
ČSNS (ČSS)
Narození 25. dubna 1909
Lišov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. prosince 1980
České Budějovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Marie, roz. Kružíková
Marie, roz. Sytařová
Děti Drahoš Kobylka
Petr Kobylka
Naděžda
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpán Kobylka (25. dubna 1909 Lišov – 26. prosince 1980 České Budějovice[1][2][3]) byl český a československý politik, člen Československé strany národně socialistické (po roce 1948 Československá strana socialistická), za kterou byl po roce 1945 poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR. Patřil k frakci, která po únorovém převratu v roce 1948 převzala moc ve straně a podřídila se komunistickému režimu.[4]

Biografie

Mládí

Narodil se jako první syn lišovského, později rudolfovského, truhláře Štěpána Kobylky (* 1882) a jeho manželky Anny, rozené Kobilkové. V roce 1936 si celá rodina změnila příjmení z Kobilka na Kobylka (povoleno rozhodnutím zemského prezidenta z prosince 1935). Jeho otec byl politicky aktivní v národně socialistické straně. Štěpán Kobylka vychodil čtyřletou měšťanskou školu a po absolvování gymnázia v Českých Budějovicích se stal pojišťovacím agentem, vypracoval na pozici nejmladšího ředitele pojišťovny na severní Moravě.[5]

Počátky politického působení

Angažoval se také v mládežnické organizaci národních socialistů. Působil v Praze, pak přesídlil do Hradce Králové, kde se stal předsedou krajského výboru mladých a v letech 1934-1938 místopředsedou celostátní mládežnické organizace národních socialistů. Před druhou světovou válkou se přestěhoval do Olomouce. Za Druhé republiky byl náčelníkem místní organizace Mladé národní jednoty za Olomouc–město.[6] Po vzniku Protektorátu se stal funkcionářem (hospodářem) krajského vedení Národního souručenství.[7]

V roce 1940 byl za svou odbojovou činnost zatčen a uvězněn v Komárně, kde potkal jako vězně i budoucího prezidenta G. Husáka.

Před koncem války se stal tajemníkem Ilegálního revolučního výboru v Olomouci. Spolu s dalšími členy výboru ho od 1. května 1945 ukrýval v Husově sboru farář Augustin Jüngling.[8]

Po roce 1945

Po roce 1945 se výrazně politicky angažoval. Stal se krajským tajemníkem národních socialistů na Olomoucku a náměstkem předsedy Místního národního výboru v Olomouci.[9]

Socialismus, který se dal na pochod celým světem, není již dnes a nemůže býti výkřikem bolesti, ale výrazem jistoty, že všude tam, kde zasel svoje sémě, bude vládnout duch vzájemného pochopení, lásky a důvěry. V praxi to znamená potvrzení rovnoprávnosti všech. A tak se mi socialismus jeví jako pevná idea, jíž nutno věřit. Já jsem v socialismus vždy věřil, proto jsem socialistou byl, zůstal a zůstanu.

Štěpán Kobylka[10]

V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty.[11] Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění.[12] Během únorového převratu v roce 1948 byl členem prokomunistické skupiny ve straně, která ji pak ovládla. V parlamentu byl členem akčního výboru, který přebíral moc do rukou nového režimu. Stál při přerodu národně socialistické strany v Československou stranu socialistickou.[13] Svým prokomunistickým postojem během únorového převratu se ve své domovské olomoucké organizaci strany zdiskreditoval, a tak byl v parlamentních volbách roku 1948 takticky nasazen na kandidátní listinu v Brně.[14] Byl pak zde skutečně zvolen do parlamentu. Mandát držel do června 1950, kdy rezignoval. Jako náhradnice místo něj nastoupila Růžena Skřivanová.[15]

Pro svoje dlouhodobé zdravotní potíže se vzdal mandátu poslance.

Jiná činnost

Poté, co se vzdal mandátu poslance, působil a pracoval na severní Moravě, mimo jiné v obci Branná a Žárová. Jako mládežník byl aktivní v Sokolu, v divadelních ochotnických spolcích a v Československé církvi. Koncem 60. let jako předseda Rady starších v náboženské obci v Rudolfově inicioval výstavbu nové budovy místního sboru.

Rodinný život

V roce 1934 se oženil s Marií, roz. Kružíkovou (1909 Okříšky–1975 Velké Losiny). Rozvedli se v roce 1952. Podruhé se oženil v roce 1976 s Marií, roz. Sytařovou (1909–1985). Z prvního manželství měl dceru Naděždu (1946–2014) a syny Drahoše (1935–1963) a Petra (1945–1945). Dožil se smrti obou svých synů i úmrtí snachy Anny, rozené Dubovské (1929–1963) a vnučky Hany (1956–1963).[16] Rodinná tragédie se podepsala na dalším zhoršení jeho celkového zdravotního stavu. Pracoval pak nějaký čas v Pohřební službě v rodném Lišově a poslední roky života, už jako důchodce, pracoval jako vrátný v Jihočeských drůbežárnách v Českých Budějovicích.[17] Zemřel v nemocnici v Českých Budějovicích.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Štěpán Kobylka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ Katalog Vědecké knihovny v Olomouci, báze SVK01, záznam 000928144 [online]. aleph.vkol.cz [cit. 2011-12-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ KONEČNÝ, Karel. Vzestup a pád poslance Štěpána Kobylky. K činnosti Československé strany národně socialistické v Olomouci 1945-1945. Střední Morava. Duben 2004, roč. 10., čís. 18, s. 79–86. 
  4. ↑ KOCIÁN, Jiří. Tematická příručka k čs. dějinám 1948-1989, část Ústřední parlamenty, s. 79 [online]. Ústav pro soudobě dějiny AV ČR, 2019 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ KOBYLKA, Štěpán. Apoštol či agent?: 10 kapitol organisátorům pojišťovnictví a českému národnímu společenství. První. vyd. Olomouc: Nákladem vlastnim 5000 výtisku Národni knihtiskárna Kramář a Procházka, leden 1947. 88 s. S. 12. 
  6. ↑ Z organisačního ruchu. S. 4. Moravský deník [online]. 1938-12-31 [cit. 2021-09-15]. S. 4. Dostupné online. 
  7. ↑ Krajské vedení Národního souručenství kraje Olomouckého jmenováno. Hanácké listy [online]. 1939-04-22 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ JINDRA, Martin. Případ olomouckého faráře Církve československé Augustina Jüngling, s. 332 [online]. ÚSTR [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ Urban, Josef: PARLAMENTNÍ VOLBY V ROCE 1946 V PROSTĚJOVĚ [online]. is.muni.cz [cit. 2011-12-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ av-. Ti, kteří nás vedou. Moravský večerník. 29. 5. 1945, čís. 64, s. 2. Dostupné online. 
  11. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04. 
  13. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1272. 
  14. ↑ K činnosti Československé strany socialistické , In: Severní Morava, Svazek 89. [s.l.]: Vlastivědný ústav, 2005. Dostupné online. S. 29. 
  15. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ úmrtni listy v archivu rodiny
  17. ↑ archiv rodiny

Externí odkazy

Zdroj