Štítosemenka

Jak číst taxoboxŠtítosemenka
alternativní popis obrázku chybí
Štítosemenka Aspidosperma megalocarpon
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď toješťovité (Apocynaceae)
Rod štítosemenka (Aspidosperma)
Mart. & Zucc., 1824
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štítosemenka[1] (Aspidosperma) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to převážně stromy se střídavými nebo i vstřícnými jednoduchými listy. Květy jsou drobné, v bohatých květenstvích. Plody jsou charakteristické, ploché dřevnaté měchýřky obsahující velká plochá semena opatřená nápadným plochým křídlem. Rod zahrnuje asi 100 druhů. Je rozšířen v Latinské Americe od Mexika po Argentinu. Štítosemenky rostou jako běžná součást tropických deštných i opadavých lesů a vyskytují se i na savanách. Mnohé druhy jsou vyhledávaným zdrojem kvalitního dřeva, získávají se z nich třísloviny, barviva aj. Obsahují četné indolové alkaloidy a mají široké využití v domorodé medicíně. U některých alkaloidů byl prokázán antimikrobiální a antimalarický účinek a mají potenciál ve farmacii.

Kresba štítosemenky kebračo z roku 1897

Popis

Štítosemenky jsou stálezelené nebo opadavé nízké až mohutné stromy dorůstající výšky až 60 metrů, výjimečně keře. Při poranění roní bílý, oranžový nebo červený latex. Některé druhy mají charakteristicky hluboce žlábkované kmeny. Listy jsou jednoduché, většinou střídavé, řidčeji vstřícné nebo přeslenité, někdy vstřícné pouze na koncích větví a jinak střídavé. Většinou jsou řapíkaté, žilnatina je vždy zpeřená. Palisty chybějí. Květenství jsou vrcholová, úžlabní nebo obojí, většinou bohatá, nejčastěji složené vrcholíky, dicházia nebo thyrsy. Kalich je složený z 5 volných, stejných až silně nestejných lístků, někdy jsou 2 vnější laloky srostlé, zvětšené a kalich je čtyřčetný. Koruna je nejčastěji bílá, žlutá nebo zelenavá, vzácně purpurová, nálevkovitá až trubkovitá. Korunní laloky se překrývají směrem doleva. Tyčinky jsou přirostlé přibližně v polovině korunní trubky nebo nad ní a mají velmi krátké nitky. Prašníky jsou většinou úzce vejcovité, se 2 fertilními prašnými váčky, nesrostlé s bliznou. Spojidlo je bez přívěsků. Gyneceum je svrchní nebo výjimečně polospodní, tvořené 2 volnými semeníky obsahujícími několik až mnoho vajíček. Čnělka je nitkovitá a spíše krátká, zakončená kyjovitou nebo poněkud hlavatou bliznou. U některých druhů je v květech žláznatý terč. Plodem je suchý měchýřek nebo souplodí 2 měchýřků. Měchýřky jsou polodřevnaté až dřevnaté, téměř kulovité nebo asymetrické, většinou zploštělé. Semena jsou silně zploštělá, obklopená plochým, papírovitým, pravidelným až silně excentrickým křídlem.[2][3]

  • Listy Aspidosperma subincanum

    Listy Aspidosperma subincanum

  • Charakteristicky žlábkovaný kmen A. discolor

    Charakteristicky žlábkovaný kmen A. discolor

  • Květenství A. marcgravianum

    Květenství A. marcgravianum

  • Plody a semena Aspidosperma sp.

    Plody a semena Aspidosperma sp.

  • Aspidosperma carapanauba - Museum specimen

    Aspidosperma carapanauba - Museum specimen

Rozšíření

Rod štítosemenka zahrnuje asi 66[4] až 100[3] druhů. Je rozšířen v Latinské Americe od jižního Mexika po Argentinu. Nevyskytuje se v Chile a Salvadoru. Druh Aspidosperma cuspa roste i na Karibských ostrovech Hispaniola a Trinidad. Štítosemenky jsou běžné dřeviny lesů tropické Ameriky, rostou na různých stanovištích v nadmořských výškách do 2000 metrů. Vyskytují se v tropických deštných lesích, sezónně suchých opadavých lesích i na savanách a v galériových lesích.[2][5]

Taxonomie

Rod Aspidosperma je v rámci čeledi Apocynaceae řazen do podčeledi Rauvolfioideae a tribu Aspidospermateae. Mezi blízce příbuzné rody ze stejného tribu náleží vesměs rovněž neotropické rody Geissospermum, Haplophyton, Microplumeria, Strempeliopsis a Vallesia.

Obsahové látky

Mezi významné obsahové látky štítosemenek náleží zejména indolové alkaloidy. Účinné alkaloidy obsahují např. druhy štítosemenka kebračo (A. quebracho-blanco), A. excelsum a A. pyrifolium. Kůra kořenů A. excelsum obsahuje mj. yohimbin, alkaloid používaný jako afrodisiakum. Z extraktu A. pyrifolium byly izolovány alkaloidy 15-demetoxypyrifolin, aspidofraktinin a N-formylaspidofraktinin, u nichž byl prokázán insekticidní, antibakteriální a hypotenzivní účinek.[6][7]

Zástupci

  • štítosemenka kebračo (Aspidosperma quebracho-blanco)[8]

Význam

Mnohé druhy štítosemenek mají kvalitní tvrdé a pevné dřevo a jsou důležitým lokálním zdrojem stavebního dříví.[2] Dřevo je známo např. pod názvem peroba rose (A. polyneuron, syn. A. peroba), pau marfim (A. australe), araracanga (A. megalocarpon) nebo quebracho blanco (A. quebracho-blanco).[9][10][11] Ze dřeva a kůry některých druhů se získávají třísloviny nebo žluté barvivo.[2][12]

Štítosemenky obsahují účinné alkaloidy a mnohé druhy jsou využívány v domorodé medicíně Latinské Ameriky při léčení celé řady nemocí, zahrnujících malárii a jiná horečnatá onemocnění, malomocenství, choleru, astma, bronchitidu, hadí uštknutí a mnohé jiné. Rozmělněné kořeny A. schultesii smíchané s hlínou slouží jako repelent k ochraně dřevěných domů před termity.[12][6] U řady alkaloidů získaných z těchto rostlin byl prokázán antimikrobiální a antimalarický účinek a mají potenciál ve farmacii.[7]

Některé druhy se pěstují jako okrasné dřeviny a používají se k zalesňování.[12]

  • Peroba rose, dřevo Aspidosperma polyneuron

    Peroba rose, dřevo Aspidosperma polyneuron

  • Kůra štítosemenky kebračo

    Kůra štítosemenky kebračo

  • Aspidosperma cylindrocarpon jako pouliční strom v Brazílii

    Aspidosperma cylindrocarpon jako pouliční strom v Brazílii

Odkazy

Reference

  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ a b c d WOODSON, JR., Robert E. An interim revision of the genus Aspidosperma Mart. & Zucc.. Annals of Missouri Botanical Garden. 1951, čís. 38. 
  3. ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. II). Missouri: Timber Press, 1995. ISBN 0-88192-326-5. (anglicky) 
  4. ↑ The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky) 
  5. ↑ ACEVEDO-RODRÍGUEZ, Pedro; STRONG, Mark T. Catalogue of seed plants of West Indies. Smithsonian Contributions to Botany. 2012, čís. 98. Dostupné online. 
  6. ↑ a b DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of Latin America. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-1-4200-4316-7. (anglicky) 
  7. ↑ a b AQUINO, P.G.V. et al. Phytochemicals - Isolation, Characterisation and Role in Human Health: Aspidosperma terpenoid alkaloids — biosynthetic origin, chemical synthesis and importance.. [s.l.]: Intech, 2015. Dostupné online. ISBN 978-953-51-2170-1. (anglicky) 
  8. ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  9. ↑ WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7. 
  10. ↑ LONGWOOD, Franklin R. Commercial Timbers of the Caribbean. Washington: U.S. Department of Agriculture, 1962. (anglicky) 
  11. ↑ MEIER, Eric. The wood database [online]. 2008-2015. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b c GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj