Špičák u Vojkovic

Přírodní památka Špičák u Vojkovic
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Vrcholová partie kopce Na Valech (537 m)
Základní informace
Vyhlášení	20. prosince 2016
Vyhlásil	Krajský úřad Karlovarského kraje
Nadm. výška	378–532 m n. m.
Rozloha	59,72 ha[1]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Karlovy Vary
Umístění	Damice, Vojkovice
Souřadnice	50°19′2,4″ s. š., 13°1′7,83″ v. d.
Špičák u Vojkovic
Další informace
Kód	6211
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špičák u Vojkovic je přírodní památka v Doupovských horách v Karlovarském kraji. Nachází se na svazích údolí Ohře mezi Vojkovicemi a Damicemi v okrese Karlovy Vary. Předmětem ochrany jsou zachovalé bučiny, suťové lesy a suché trávníky na svazích vrchu Špičák.

Historie

Les v chráněném území byl v minulosti využíván k pastvě dobytka. Porosty v okrajových částech přírodní památky sloužily jako louky, pastviny a snad i jako sady. V terénu jsou patrné pozůstatky teras a cest.^[2]

Přírodní památku vyhlásil Krajský úřad Karlovarského kraje s účinností od 20. prosince 2016.^[3]

Přírodní poměry

Chráněné území s rozlohou 59,72 hektarů se nachází v Doupovských horách v nadmořské výšce 378–532 metrů. Leží v katastrálních územích Damice a Vojkovice nad Ohří a je součástí evropsky významné lokality a ptačí oblasti Doupovské hory.^[3]

Abiotické faktory

Geologické podloží tvoří terciérní vulkanické horniny Doupovských hor. Převládají pyroklastické sedimenty, tefrit a u západní hranice přírodní památky se vyskytují vulkanické brekcie a autometamorfovaný bazanit. Sopečné horniny jsou překryté kvartérními sprašemi a sprašovými hlínami s obsahem křemene a uhličitanu vápenatého.^[4]

Přírodní památka leží na příkrých svazích průlomového údolí Ohře, které je součástí vysoko položené třetihorní paroviny. Svahy jsou orientované k východu, jihovýchodu a severovýchodu. Místy z nich vystupují skalky nebo kamenná suť. Nejvyšším bodem je návrší Na Valech (532 metrů,^[5] též 537 metrů^[6]) a k dalším dominantním bodům patří vrch Špičák (502 metrů,^[5] též 504 metrů^[6]).^[7] V geomorfologickém členění Česka je území součástí okrsku Jehličenská hornatina.^[5] Z půdních typů převažuje kambizem eutrofní.^[4]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí leží celé území v mírně teplé oblasti MT7,^[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží 60–80 dnů v roce.^[8]

Ochrana přírody

Předmětem ochrany v přírodní památce jsou ekosystémy suťových lesů, květnatých bučin a širokolistých suchých trávníků.^[9]

Flóra

Většinu chráněného území pokrývají lesy. V suťových lesích jsou významnými druhy stromů lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor klen (Acer pseudoplatanus) a pravděpodobně také jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro pokrývá maximálně desetinu rozlohy suťových lesů a rostou v něm například líska obecná (Corylus avellana) nebo zimolez obecný (Lonicera xylosteum). Z druhů bylinného patra s 60–70% pokryvností byly nalezeny například pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) nebo bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis). V květnatých bučinách je dominantním druhem buk lesní (Fagus sylvatica) a v jejich bylinném patru rostou krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), violka lesní (Viola reichenbachiana), svízel vonný (Galium odoratum) nebo bažanka vytrvalá. V suchých trávnících je rozšířena především válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) nebo sveřep vzpřímený (Bromus erectus).^[9]

Ve starých lesních porostech chybí mladší věkové stupně stromů^[2] a bukové porosty vstupují do stádia rozpadu. Díky tomu se v chráněném území nachází přirozené množství doupných stromů a biotopů pro houby a jiné saproxylické druhy. Rizikem je nedostatečné přirozené zmlazení,^[10] protože je okusováno převážně jelení zvěří, a neodrůstá proto z úrovně bylinného patra.^[2]

Ze zvláště chráněných druhů rostlin na skalních výchozech a suchých trávnících rostou jednotlivé sterilní exempláře divizny knotkovité bělokvěté (Verbascum lychnitis subsp. moenchii). Na nelesních stanovištích je hojný jetel alpínský (Trifolium alpestre) a roztroušeně se vyskytuje pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum). V lučních porostech i lesích hojně roste prvosenka jarní (Primula veris). Z keřů rostou na hlavním hřebínku u Špičáku dřišťál obecný (Berberis vulgaris) a jeřáb dunajský (Sorbus danubialis).^[11]

Fauna

Nálezová databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na území přírodní památky a jejího okolí uvádí výskyt ohrožených druhů plazů. Žije zde slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka stromová (Zamenis longissimus), užovka hladká (Coronella austriaca), užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus).^[12]

Z ptáků v chráněném území pravděpodobně hnízdí výr velký (Bubo bubo) a čáp černý (Ciconia nigra). Podle hlasových projevů byla zaznamenána žluna šedá (Picus canus).^[13]

Přístup

Chráněné území je volně přístupné po zeleně značené turistické trase z Vojkovic. Stezka vede přes vrcholy Na Valech a Spičák a končí na rozcestí Damická silnice severně od Vojkovic.^[6]

Fotogalerie

• 
  Celkový pohled na přírodní památku
• 
  Východní svah Špičáku
• 
  Skály na Špičáku
• 
  Korouhev na Špičáku
• 
  Prvosenka jarní
• 
  Kokořík vonný
• 
  Svízel vonný
• 
  Zběhovec lesní
• 
  Mohutné buky
• 
  Dřišťál obecný
• 
  Pohled ze Špičáku na Vojkovice

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam chráněných území v okrese Karlovy Vary
• Seznam památných stromů v okrese Karlovy Vary

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Špičák u Vojkovic na Wikimedia Commons

Zdroj