Šlomo Ben Ami

Prof. Šlomo Ben Ami
שלמה בן עמי
Ben Ami v listopadu 2006
Ben Ami v listopadu 2006
15. ministr zahraničních věcí
Ve funkci:
10. srpna 2000 – 7. března 2001
Předseda vlády Ehud Barak
Předchůdce David Levy
Nástupce Šimon Peres
8. ministr vnitřní bezpečnosti
Ve funkci:
6. července 1999 – 7. března 2001
Předseda vlády Ehud Barak
Předchůdce Avigdor Kahalani
Nástupce Uzi Landau
Stranická příslušnost
Členství Strana práce
(dříve Jeden Izrael)
Narození 17. července 1943 (80 let)
Tetuan, Maroko
Kneset 14., 15.
Alma mater Telavivská univerzita
St Antony's College
Profese politik, diplomat, pedagog, vysokoškolský učitel, historik a spisovatel
Náboženství judaismus
Ocenění velkokříž Řádu za občanské zásluhy (2008)
Commons Shlomo Ben-Ami
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šlomo Ben Ami (hebrejsky: שלמה בן עמי‎; * 17. července 1943, Tetuan, Maroko) je izraelský politik, diplomat a historik. V letech 2000 až 2001 zastával funkci izraelského ministra zahraničí.

Biografie

Narodil se v marockém Tetuanu do rodiny sefardských Židů. Do Izraele přesídlil v roce 1955. Studoval na Telavivské a Oxfordské univerzitě, kde získal doktorát (Ph.D.) z historie.[1] V polovině 70. let působil jako historik na Telavivské univerzitě a v letech 1982 až 1986 jako děkan fakulty historie.[1] Z počátku se zabýval dějinami Španělska a jeho biografie španělského diktátora generála Primo de Rivery (1923–1930) z roku 1983 je dodnes považována za nejvýznamnější publikaci svého druhu. Později se věnoval dějinám Izraele a dějinám Blízkého východu, avšak meziválečné dějiny Španělska nikdy neopustil. Ještě než vstoupil do politiky, působil v letech 1982 až 1986 jako izraelský velvyslanec ve Španělsku.[1] V roce 1996 byl poprvé zvolen do Knesetu za Stranu práce.

Po volbách v červenci 1999 byl jmenován ministrem vnitřní bezpečnosti ve vládě Ehuda Baraka, čímž získal portfolio zodpovědné za izraelskou policii. Když v srpnu 2000 jeho stranický kolega David Levy rezignoval na post ministra zahraničí, premiér Ehud Barak jej jmenoval i ministrem zahraničních věcí (nejprve zastupujícím, posléze od listopadu oficiálním).

Na obou ministerských postech působil až do března 2001, kdy v přímé premiérské volbě vyhrál Ariel Šaron z opoziční strany Likud (parlamentní volby se tehdy nekonaly paralelně s premiérskou volbou). Ben Ami odmítl účast v Šaronově vládě a v srpnu 2002 rezignoval na svůj poslanecký mandát.

Knihy

  • The Origins of the Second Republic in Spain (1978)
  • Fascism from Above: Dictatorship of Primo de Rivera in Spain, 1923–1930 (1983)
  • Spain between Dictatorship and Democracy (1980)
  • Anatomia de una Transición [Anatomy of a Transition] (1990) (španělsky)
  • Italy between Liberalism and Fascism (1986)
  • Quel avenir pour Israël? [Which Future for Israel?], (Hachette Littérature 2002), ISBN 2-01-279104-2. (francouzsky)
  • Scars of War, Wounds of Peace: The Israeli-Arab Tragedy (Oxford University Press 2006), ISBN 0-19-518158-1.

V češtině zatím vyšla:

  • Válečné šrámy, mírové rány: izraelsko-arabská tragédie. Praha: Argo, 2010. 371 s. ISBN 978-80-257-0334-2. 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shlomo Ben-Ami na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Shlomo Ben-Ami [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2013-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj