Šléglov

Šléglov
Kaple Božského Srdce Páně
Kaple Božského Srdce Páně
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Hanušovice
Obec s rozšířenou působností Šumperk
(správní obvod)
Okres Šumperk
Kraj Olomoucký
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°9′11″ s. š., 16°58′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 41 (2023)[1]
Rozloha 7,17 km²[2]
Katastrální území Šléglov
Nadmořská výška 661 m n. m.
PSČ 788 25
Počet domů 18 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Šléglov 1
788 25 Branná
sleglov@seznam.cz
Starostka Dita Pešková
Oficiální web: www.sleglov.cz
Šléglov
Šléglov
Další údaje
Kód obce 570117
Kód části obce 181803
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Šléglov (německy Schlögelsdorf)[4] se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde 41[1] obyvatel.

Název

České Šléglov (doložené od 15. století) je úprava německého Schlegelsdorf (od 19. století Schlögelsdorf), v jehož první části je obsaženo Schlegel - "buchar, kladivo". Jméno bylo odvozeno od toho, že ve vesnici žili lidé roztloukající vytěženou rudu.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325 (Slegesdorph), kdy pán Kolštejna vesnici daroval cisterciáckému klášteru v Kamenci. V 15. století vesnice zpustla a obnovena byla kolštejnskou vrchností v 16. století.[6][7] V kraji se dolovaly drahé kovy, a nejinak tomu bylo i zde. Měla se zde roztloukat ruda a těžit zlato. Potvrzením zaměstnání zdejších obyvatel má být i jak německý název Šléglova – Schlögelsdrof, tak také na severu se zvedající Kutný vrch (798 metrů).[6][8]

V roce 1564 je ve Šléglově změněna robota za peněžní odvody. V roce 1650, kdy byli na Moravě Švédi a kdy byli i v Šumperku, jich bylo údajně několik pohřbeno také ve Šléglově, za čp. 15. Roku 1710 byly císařským patentem pro Šléglov stanoveny robotní povinnosti – peníze, půl týdne těžké práce navíc a ustaveny byly také tělesné tresty za různé prohřešky. V roce 1749 žilo ve Šléglově šestnáct sedláků – dvanáct celých a čtyři poloviční, šest domkařů a tři na vrchnostenské půdě a šest bez přístřeší. V roce 1791 bylo ve Šléglově 33 domů a 204 obyvatel.[7]

Nový rozkvět těžby v lokalitě nastal s těžbou grafitových slojí kolem roku 1800. Ložiska grafitu se rozprostírala i mezi Šléglovem a nedalekými obcemi Staré Město a Branná. U obce Branná se grafit těžil na ložisku Badenberg – ve Šléglovské kře, od roku 1869. Ještě na přelomu 19. a 20. století byla šachta na dolování grafitu také mezi Šléglovem a Kronfelzovem. Část obyvatel obce Šléglov tak našlo obživu i při těžbě zdejšího grafitu, a to až do 70. let 20. století.[6][8][9][10][11]

Škola byla v obci zřízena roku 1820. A po roce 1848 byl Šléglov připojen ke staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství. Obživu obyvatelům zajišťovala také, na úrodu chudá, horská pole.[6][7][8] V roce 1836 měl Šléglov 36 domů a 250 obyvatel a Kronfelsov 10 čísel a 40 obyvatel. Roku 1850 má Šléglov první vlastní zastupitelstvo a předsedou se stal Kunz Franz.[7]

Po roce 1850 se součástí Šléglova stala nedaleká osada Kronfelzov. Jediná sjízdná přístupová cesta mezi oběma vesnicemi vede přes obec Branná. Lesní cesty vedou přes Kutný vrch a podél Řeznické kaple.[8]

K Řeznické kapli nad Šléglovem, se pojí legenda o dvou řeznických tovaryších. Měli se zamilovat do stejné dívky, na místě dnešní kaple se v hádce poprat a smrtelně zranit. Podle legendy zde měla být vystavěna k uctění jejich památky.[8] Šléglovská kronika uvádí, že na jejím místě měly stávat kdysi kaple tři a poskytovat poutníkům, zejména v zimě, útočiště před nepřízní počasí. Kronika dokládá mnoho zachráněných životů.[8] I proto se v roce 1886 mělo podařit dojednat, že bude v Kronfelzově zřízena pobočka šléglovské školy. A ušetřena tak dětem, jejich životy mnohdy ohrožující, cesta z Kronfelzova, odkud děti do Šléglova docházely od zřízení školy v roce 1820.[8]

V roce 1901 započala sbírka na šléglovský kostel, byli najati sběrači a přispěli i místní sedláci – F. Kunz tisíc zlatých a Lichtenstein 1 300 zlatých. Lichtenštejnové byli někdejšími majiteli kolštejnského panství. Kostel byl vysvěcen byl 30. června 1905 a zasvěcen Božskému Srdci Páně.[7][12] Roku 1925 bylo rozhodnuto, že obec zřídí vlastní hřbitov a 11. května byl položen základní kámen. Hřbitov měl 300 míst a stál tehdy 15 000 korun. Vysvětil jej děkan Franz Breuer z Branné, který se později stal čestným občanem Šléglova.[7] Na politický život zemědělské obce Šléglov měli rozhodující vliv němečtí agrárníci, a to již před rokem 1938.[6][8]

Na svazích Kutného vrchu se ve třicátých let 20. století plánovala výstavba dělostřelecké tvrze Kronfelzov, bylo to v rámci linie pohraničního opevnění. Z plánů většího rozsahu nakonec sešlo a pozůstatky nakonec vystavěného opevnění jsou zde dochované dodnes.[8]

Téměř veškeré původní obyvatelstvo zdejšího kraje bylo po roce 1945 odsunuto.[8] Dnes je ve východní části Šléglova vybudován malý rybník a u Řeznické kaple rostou dvě památné lípy. Severovýchodně je pak také sjezdová trať s lyžařským vlekem. Severním okrajem obce prochází modrá turistická značka a přímo Šléglovem pak vede značená cyklostezka.[13]

Pamětihodnosti

Osobnosti

Galerie

  • Sousoší Kalvárie
    Sousoší Kalvárie
  • Křížek u kaple
    Křížek u kaple
  • Obecní úřad
    Obecní úřad
  • Vjezd do vesnice
    Vjezd do vesnice

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 586. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 551, 552.
  6. ↑ a b c d e Šléglov [online]. Místopisy.cz: WANET [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f PEŠKOVÁ, Dita. Historie obce Šléglov-Schlegelsdorf [online]. sleglov.cz: Obecní úřad Šléglov, 2015-09-24 [cit. 2021-11-29]. (Historie obce). Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f g h i j KOBZA, Miroslav. Osada Kronfelzov, kde lišky dodnes dávají dobrou noc, dostala jméno podle faráře [online]. olomouc.rozhlas.cz: Český rozhlas, 2018-02-16 [cit. 2021-11-29]. (Od Pradědu na Hanou). Dostupné online. 
  9. ↑ KONVIČKA, Vladislav. Dějiny Dolování grafitu ve Starém městě pod Sněžníkem [online]. http://podzemi.solvayovylomy.cz/: Vladislav Konvička [cit. 2021-11-29]. (Historie hornictví). Dostupné online. 
  10. ↑ KUKUTSCH, Radovan. Historie dolování grafitu ve Starém Městě a blízkém okolí (1) [online]. zdarbuh.cz: Radovan Kukutsch [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ KUKUTSCH, Radovan. Historie dolování grafitu ve Starém Městě a blízkém okolí (2) [online]. zdarbuh.cz: Radovan Kukutsch [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  12. ↑ Šléglov – kostelík Božského Srdce Páně [online]. turistika.cz: Turistika.cz, rev. 2020-05-19 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  13. ↑ Šléglov [online]. Turistika.cz [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  14. ↑ Kaple tzv. Řeznická ÚSKP 100947 – článek na webu pamatkovykatalog.cz.
  15. ↑ KONCOŠOVÁ, Pavlína. Řeznická kaple nad Šléglovem na polním rozcestí [online]. drobnepamatky.cz: Webové stránky Drobné památky, 2018-07-31 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  16. ↑ Sousoší Kalvárie ÚSKP 100915 – článek na webu pamatkovykatalog.cz.

Literatura

  • BORKOVCOVÁ, Lucie. Probleme der unterbrochenen Kontinuität wirtschaftlicher und kultureller Entwicklung der Region Mährisch Altstadt – am Beispiel der Geschichte der Gemeinde Schlögelsdorf und deren Einwohner. Brno, 2014-04-15. Bakalářská práce. Vedoucí práce Brigitte Sorger. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Zdroj