Širší rodina

Širší rodina, snímek z Lotyšska

Širší rodina je pojem označující síť příbuzenských vztahů za hranicí nukleární rodiny, v užším smyslu pak označuje domácnosti tvořené příslušníky širší rodiny, nejen rodiny nukleární. Protože jde obvykle o rodiče a prarodiče, hovoří se pak o vícegenerační rodině, ale k širší rodině patří i síť "stejnogeneračních" jednotek jako jsou bratranci, sestřenice apod. V předmoderní éře bylo obvyklé, že domácnost byla tvořena právě i takovouto širší rodinou. Termín je tudíž také používán jako synonymum domorodé či archaické rodiny (předmoderní).

Výzkum

Archaickou rodinou se zabýval Pierre Guillaume Frédéric le Play, který popsal její model opakující se napříč kulturami, s drobnými odchylkami: jedno dítě zůstane žít s rodiči a stará se o ně a žije s nimi poté i jeho partner a jejich děti, zatímco další děti původního páru odcházejí z domu, pokud chtějí založit rodinu vlastní, nebo v něm zůstávají nesezdaní, ale obvykle nedědí dům či statek. Tento model odporuje modernímu dědickému právu, nicméně je pozorován dosud v některých oblastech Japonska a Koreje. Podobné je to v některých venkovských oblastech Rumunska, Thajska či střední Ameriky, s tím rozdílem, že dědění pozemků mezi děti je rovnoprávné, ovšem to z dětí, které zůstane s rodiči a stará se o ně, dostává k rovnému dílu pozemků navíc i dům rodičů.

Širší rodina v užším smyslu (žijící pod jednou střechou) či rodina archaická mohou mít různou strukturu. Například v Indii je pozorován patriarchální systém, kdy v domě zůstávají rodiny synů, zatímco dcery z nich odcházejí založit si rodinu jinde. Patriarchou je nejstarší muž v rodině zvaný Karta a přijímá veškerá rozhodnutí týkající se rodiny. V ještě archaičtějších společnostech mohou do vztahů v širší rodině intervenovat vztahy klanové či totemické.

Širší rodina zastává v tradiční společnosti funkci, kterou ve společnosti moderní na sebe musel vzít stát (sociální péče, důchodové pojištění apod.). Osvobození, které lidé takto získali vyrváním se z okovů tradičních rodinných vazeb, tak muselo být vyváženo znesvobodněním na úkor státu (a jeho daňového systému, z jehož výtěžků se pak platí funkce kdysi zastávané širší rodinou).

S rozvojem moderní společnosti se domácnosti skutečně stále více omezují na rodinu nukleární (někdy dokonce nekompletní). Ve Spojených státech žije ve vícegenerační rodině 16,1% Američanů (údaj k roku 2000). Vývoj však není jen jednosměrný - například ve Spojených státech byl zaznamenán i růst počtu širších rodin pod jednou střechou, což souvisí s migrací ze zemí, kde vládnou archaičtější modely.

V sociologii je diskutovanou otázkou, zda rozpad tradiční rodiny byl důsledkem industrializace a modernizace, nebo zda naopak tento rozpad průmyslovou revoluci inicioval, či minimálně umožnil. Obecně převládá první přístup, ale někteří badatelé upozornili, že v Anglii, kde průmyslová revoluce začínala, změnám celospolečenským předcházely změny ve struktuře rodiny - v Anglii byl model nukleární rodiny přijat již v počátcích novověku. Podle některých to byl iniciační moment či předpoklad možnosti vzniku kapitalismu, liberalismu a průmyslové civilizace.

Na důležitost širší rodiny má vliv i širší kulturní kontext, zejména náboženství. Časná nuklearizace anglické rodiny byla patrně podmíněna protestantismem a jeho individualismem (který původně vzniká jako důraz na osobní spásu, z něhož plyne osobní odpovědnost, nutnost osobně se nasadit a odtud aktivita, iniciativnost a přičinlivost, nakonec osvobozená z původního nábožného kontextu). Obvykle se usuzuje, že katolicismus či pravoslaví proti tomu podporují spíše udržení širší rodiny. Sociologové se nicméně obvykle shodují, že rozbití tradiční rodiny nevedlo ani v protestantských zemích k rozpadu rozšířených rodinných sítí, ty mají i v nejrozvinutějších společnostech velkou platnost, fungují často jako vlivová síť (pomoc s hledáním zaměstnání, rodinné "bankovnictví" apod.). K utužování širší rodiny často slouží v moderní společnosti svátky, k jejichž oslavě se příslušníci širší rodiny často sjíždějí i z velkých vzdáleností.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Extended family na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj