Šipky (zbraň)

Šipky

Šipky (francouzsky fléchette) jsou podlouhlé ocelové projektily, používající design klasických šípů.

Popis

Od klasického šípu přejala šipka tyto prvky:

  • špičatá přední část
  • zadní část opatřená stabilizátory
  • turecké šipky měly stabilizátor vytvořený ptačími pery[1]
  • průměr v řádu milimetrů

Na rozdíl od klasického šípu konstrukce šipky nebyla limitována silou vrhacího zařízení. Kinetickou energii získávala šipka díky gravitaci. Konstrukce šipky nebyla limitována vahou.

Vznik

Rozvoj letadel před 1. světovou válkou podnítil vojáky k úvahám, jak využít tuto techniku k boji. Francouzský průkopník letectví Clément Ader popisuje v knize L'Aviation Militaire z roku 1909 budoucí využití letadel ve vojenství. Zmiňuje letecký průzkum a bombardování nepřítele, mimo jiné i ocelovými šipkami shazovaných ve velkém množství z letadel. Clément Ader popisuje tuto šipku jako ocelový drát, který je na jednom konci vykován do hrotu a na druhém kováním zploštěn. Tato plochá část měla stabilizovat padající šipku.[2]

První použití šipek bylo zaznamenáno francouzskými vojsky v africkém Maroku v květnu 1914. Vzbouřené místní kmeny byly bombardovány na bojišti, ale i na tržišti.[3]

Výroba

Šipky byly vyráběny s malými náklady. Francouzský model, který na bojištích 1. světové války patřil mezi nejrozšířenější, měl průměr 8 mm, byl 120 mm dlouhý a vážil zhruba 20 gramů. Byl spíše menším (a levnějším) zástupcem svého druhu.[4] Výrobu spustila na začátku války továrna Renault v Billancourtu, 25 svazků po 20 kusech šipek bylo dodáváno v krabicích.[5]

Traduje se, že výroba šipek probíhala i v českých zemích, konkrétně v budově s nápisem ČKD DUKLA v Karlíně. Této budově se říkalo Šípkárna, ale konkrétně tato budova byla postavena v roce 1953,[6][7] podle jiných pramenů až v roce 1959.[8] Sousední budovy bývalé firmy Akciová společnost strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol., (Daňkovka) v Karlíně, byly postaveny před první světovou válkou.

Šipky Ranken

Modifikací šipek (flechette) jsou šipky Ranken:

  • výhradní použití proti vzducholodím (balonům) plněných vodíkem
  • zápalný mechanismus aktivovaný po průniku šipky pláštěm vzducholodě
  • násobně vyšší cena

Šipky jsou pojmenovány po přihlašovateli patentu GB191517157A[9] inženýrovi Lieutenant commanderovi Francisi Rankenovi z britského námořnictva (Royal Navy).

Válka na Ukrajině

Poslední známé použití šipek bylo zaznamenáno při ruské agresi na Ukrajině.[10]Desítky civilistů, kteří zemřeli během ruské okupace ukrajinského města Buča, byly zabity drobnými kovovými šípy z granátů typu ruského dělostřelectva, uvedli soudní lékaři.[11]

Reference

  1. ↑ FOLPRECHT, Radek. Smrtící ocelový déšť. Šipky shazované z letadel naháněly hrůzu pěšákům. iDNES.cz [online]. 2016-09-25 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ RYCHLÝ, Milan. Díl šestý: Z muzejního depozitáře. Smrtící válečné šipky [online]. muzeumjesenik.cz, 2020-10-10 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ KLEIN, Lukáš. Fleschettes - zabijácké ocelové šipky [online]. securitymagazin.cz, 2019-03-08 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Šipka shazovaná z letadel [online]. vhu.cz [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ FOLPRECHT, Radek. Smrtící ocelový déšť. Šipky shazované z letadel naháněly hrůzu pěšákům. iDNES.cz [online]. 2016-09-25 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ BEČKOVÁ, Kateřina. Budova bývalé opravny auto Praga v Karlíně aneb po úspěšných konverzích přichází demolice. Za starou Prahu: věstník klubu za starou Prahu. 2014, roč. XLIV, čís. 3, s. 7. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. ISSN 1213-4228. 
  7. ↑ KRUPKA, Jakub. Halu ČKD v Karlíně nahradí komplex kanceláří. Deník.cz. 2011-08-18. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. 
  8. ↑ RUS, Martin. Forum Karlín spojuje historii s moderní architekturou. Časopis Stavebnictví [online]. 2016-09-08 [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ Espacenet – search results. worldwide.espacenet.com [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ MIKEŠOVÁ, Markéta. Rusové masakrovali civilisty v Buče „ocelovými šipkami“. Zaskočilo to i experty. Blesk.cz [online]. 2022-04-25 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ TONDO, Lorenzo. Dozens of Bucha civilians were killed by metal darts from Russian artillery. The Guardian. 2022-04-24. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj