Šiauliai

Šiauliai
Vilniuská ulice
Vilniuská ulice
Šiauliai – znak
znak
Šiauliai – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 55°55′41″ s. š., 23°19′ v. d.
Nadmořská výška 151 m n. m.
Časové pásmo UTC+2
Stát LitvaLitva Litva
Kraj Šiauliaiský
Okres městský okres
Šiauliai
Šiauliai
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 81,13 km²
Počet obyvatel 100 575 (2018[1])
Hustota zalidnění 1 239,7 obyv./km²
Správa
Starosta Artūras Visockas
Vznik 1236 (první zmínka)
1589 (udělena městská práva)
Oficiální web www.siauliai.lt
Telefonní předvolba (+370) 41
PSČ 76xxx
Označení vozidel S
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šiauliai (IPA: /ɕɛʊ̯ˈlʲɛɪ̯ˑ/ zvuk ɕɛʊ̯ˈlʲɛɪ̯ˑ, česky zastarale Šavli[2]) je čtvrté největší město Litvy, ve kterém žije přibližně 130 000 obyvatel. Město je spíše administrativním, kulturním a obchodním centrem oblasti, žádné z průmyslových odvětví v něm není výrazněji zastoupeno. Sídlí zde biskup diecéze Šiauliai.

Šiauliai se nachází ve východní části Žemaitské vysočiny. Město bylo založeno v 13. století v místě bitvy u Saulė, v níž v roce 1236 porazila litevská vojska livonské rytíře. V 16. až 18. století bylo město hlavním centrem okolní zemědělské oblasti. Za svoji existenci bylo několikrát výrazně poničeno. V letech 1661, 1692, 1701 jej poničili Švédové, v první polovině 19. století francouzská armáda, v druhé polovině 19. století město vyhořelo, za první světové války bylo se zemí srovnáno 65 % městských budov, za druhé světové války dokonce 80 % budov. Středověká část města se vůbec nedochovala, jedinou památkou staršího data stavby je Katedrála svatého Petra a Pavla z počátku 17. století.

Ve městě se nachází řada muzeí (Muzeum Aušra, Muzeum jízdních kol, Muzeum literatury, Železniční muzeum, Fotografické muzeum, Požárnické muzeum, Muzeum rádia a televize, Muzeum rozvodů vody…) z nichž se většina nachází spolu s řadou restaurací, kaváren a obchodů na nejznámější ulici města, Vilniuské ulici (Vilniaus gatvė). V roce 1975 byla v části této ulice otevřena první pěší zóna v Sovětském svazu. V roce 1986 bylo ve městě vybudováno náměstí Slunečních hodin. Další památkou ve městě je Vrch povstalců, kde jsou pohřbeni povstalci z roku 1863 a němečtí vojáci padlí v obou světových válkách. Asi deset kilometrů severně od města se nachází známá Hora křížů.

V Šiauliai je autobusové nádraží, které zajišťuje spojení s okolními i vzdálenými obcemi a také na Horu křížů. Z železniční trati spojující Vilnius s Klaipedou ve městě odbočuje mezistátní trať do Rigy, na které však již byla zastavena osobní doprava.

Ve městě sídlí vysoká škola Šiaulių universitetas a také letecká základna, využívaná leteckými silami Severoatlantické aliance ke střežení vzdušného prostoru pobaltských států, které nemají vlastní nadzvukové stíhací jednotky.

Městské čtvrti

Město Šiauliai má (k roku 2024) 32 městských čtvrtí (za názvem uvedena vzdálenost od historického centra (Senamiestis) v km):

  • Aleksandrija 5
  • Andriejavas 7
  • Bačiūnai 5
  • Besarabija 1
  • Senamiestis 0
  • Dainai 4
  • Didždvaris 1
  • Gegužiai 6
  • Ginkūnai 4
  • Gytariai 5
  • Gubernija 3
  • Kalniukas 1
  • Kaukazas 1
  • Kompelis 1,5
  • Lepšiai 3
  • Lieporiai 5
  • Margiai 5
  • Medelynas 4
  • Pabaliai 2
  • Pakartuvės 2
  • Piktmiškis 3
  • Rėkyva 6
  • Salduvė 3
  • Šimšė 2
  • Užkirkis 1
  • Verduliai 3
  • Verduliukai 4
  • Vijoliai 4
  • Vinkšnėnai 3
  • Zokniai 3
  • Žaliukės 1
  • Žuvininkai 3

Sport

  • FA Šiauliai fotbalový klub;
  • FC Gintra fotbalový klub;
  • KK Šiauliai basketbalový klub;

Partnerská města

Významní rodáci

  • Saulius Sondeckis (11. října 1928 - 3. února 2016), dirigent
  • Zigmas Vaišvila (* 20. prosince 1956), politik, signatář Zákona o obnovení nezávislosti Litvy, fyzik, podnikatel
  • Siegfried Akkermann (* 19. února 1935), německý spisovatel
  • Regimantas Adomaitis (* 31. ledna 1937 - 20 června 2022), herec
  • Kęstutis Čilinskas (8. ledna 1946 – 20. května 2011), advokát, předseda Institutu pro sledování lidských práv, vedl rozmluvy o odchodu sovětských vojsk z Litvy po 13. lednu 1991, kancléř vlády
  • Viktorija Čmilytė (* 6. srpna 1983), šachistka, předsedkyně litevského sejmu
  • Rolandas Pavilionis (3. července 1944 – 10. května 2006), filosof a politik
  • Raimondas Šukys, (* 27. října 1966), právník, politik
  • Meyer Schapiro (23. září 1904 – 3. března 1996), historik umění
  • Virgilijus Noreika (22. září 1935- 3. března 2018), litevský operní sólista
  • Alma Adamkienė, (10. února 2027 - 21. prosince 2023), manželka presidenta Valda Adamkuse
  • Vitalija Katunskytė, (1955 - 2023), litevská estrádní zpěvačka
  • Irena Degutienė, (*1 června 1949), litevská politička
  • Virgis Stakėnas, (*10 srpna 1953), litevský country zpěvák, skladatel a žurnalista
  • Robertas Javtokas (*20 března 1980), litevský košíkář

Odkazy

Reference

  1. ↑ Regioninė statistika pagal temas - Oficialiosios statistikos portalas. osp.stat.gov.lt [online]. [cit. 2019-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-05. 
  2. ↑ mapa Západní Rusko a přilehlé části říše Německé a Rakouska-Uherska

Externí odkazy

Zdroj