Šabinská kyselka

Šabinská kyselka
Šabinská kyselka v srpnu 2019
Šabinská kyselka v srpnu 2019
Poloha
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Karlovarský
Obec Šabina
Zeměpisné souřadnice 50°7′43″ s. š., 12°35′3″ v. d.
Parametry
Teplota 9 °C (1974)[1]
9,4 °C (2016)[2]
Vydatnost 1,2 l/min (1974)[1]
1,4 l/min (2016)[2]
Mineralizace 2682 mg/l (1974)[1]
Obsah CO2 1800 mg/l (1974)[1]
2550 mg/l (2016)[2]
Ostatní
Typ silně mineralizovaná studená kyselka[3]
Nadm. výška 440 m n. m.
Přístupnost volně přístupná
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šabinská kyselka je volně přístupný minerální pramen v Šabině, v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Geografická poloha

Minerálka vyvěrá jižně od obce Šabina v Sokolovské pánvi při severní hranici se Slavkovským lesem.[4]

Přírodní poměry

Pramen Šabinské kyselky se nachází v silně podmáčeném olšovém lesíku u břehu nepojmenovaného potoka, pravostranného přítoku Ohře. Vyvěrá v nivních kamenitých až hlinito-kamenitých sedimentech, jejichž skalní podloží tvoří převážně svory krušnohorského krystalinika pokračující pod Sokolovskou pánev.[5] Leží pravděpodobně na poruchovém pásmu jižního okraje Oherského riftu. Pramen je jímán v betonové skruži, zapuštěné do hloubky 1 metru. Skruž je zakryta masivním betonovým poklopem s přepadovou trubkou.[6]

V okolním podmáčeném terénu vyvěrá několik dalších nezachycených pramenů.[1]

Historie

Pramen je známý od 18. století. Na popud vrchnosti byl proveden první odborný průzkum vody již v roce 1775. Kvalita minerálky byla tehdy přirovnávána k františkolázeňským minerálkám v Chebské pánvi, později na základě chemické analýzy z 20. století spíše ke kyselkám Mattoni a Korunní. V období mezi světovými válkami se kyselka stáčela do láhví a expedovala pod názvem Konradsquelle do okolních obcí, především do Sokolova. Roku 2003 byly provedeny opravy jímání a vybudován dřevěný povalový chodník.[6][7] Ten však později zchátral a musel být odstraněn. Kyselka je využívána pouze sporadicky místními obyvateli.

Vlastnosti a složení

Teplota pramene mírně kolísá okolo 9 °C, celková mineralizace činí přibližně 2 700 mg/litr. Obsah oxidu uhličitého je vysoký, dosahuje 2 500 mg/litr, což dodává minerálce vysokou perlivost a příjemnou chuť. Minerální voda má zvýšený obsah oxidu křemičitého (SiO2) v hodnotě 78 mg/litr. Hodnota pH je 5,1–5,5.[1] Poslední rozbor byl proveden v roce 1992 a bylo zjištěno, že minerálka je bakteriologicky nezávadná a obsahuje stopová množství selenu, chromu, niklu, zinku, olova, mědi a kadmia.[8] O léčivých účincích kyselky nejsou žádné zprávy, z balneologicky významných složek je ve zvýšené míře přítomno lithium. Přestože se pod výtokem tvoří železité okry, je obsah železa nízký.[6] Podle rozboru Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem ze dne 22. srpna 2019 obsahuje kyselka 2,7 mg/litr železa.[9]

Přístupnost

Minerální pramen je volně přístupný a je zakreslený v turistických mapách. Značená cesta k němu však nevede a chybí i směrovky. Najít lokalitu je poměrně složité, neboť pramen je ukrytý v hustém olšovém porostu. Z centra obce vede k prameni polní cesta při levém břehu nepojmenovaného potůčku. Vzdálenost od návsi v Šabině k prameni činí asi 750 m.

Ruční plnění láhví

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Šabina, s. 215–218. 
  2. ↑ a b c Šabina [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
  4. ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 392–395. 
  7. ↑ Šabinská kyselka [online]. Obec Šabina [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ Archivovaná kopie [online]. Turistický portál Karlovarského kraje [cit. 2019-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-07. 
  9. ↑ Šabinská kyselka na infopanelu v obci Šabina

Literatura

  • KARELOVÁ, Magdalena. Kam za živou vodou. 1. vyd. Brno: CPress, 2016. 176 s. ISBN 978-80-264-1010-2. S. 84. 

Externí odkazy

Zdroj