Ślęża

Ślęża
	pohled na Ślężu ze severozápadu
Vrchol	718 m n. m.
Prominence	468 m
Seznamy	Koruna hor Polska #27
Poloha
Stát	Polsko
Pohoří	Krkonošsko-jesenické podhůří, Masyw Ślęży
Souřadnice	50°51′54″ s. š., 16°42′32″ v. d.
	Ślęża
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ślęża [ˈɕlɛ̃ʐa]IPA, česky Slenza^[1], Sleza nebo Sobotka^[2] je hora v Krkonošsko-jesenickém podhůří, se svými 718 m n. m. tvoří výraznou krajinnou dominantu Dolnoslezského vojvodství. Hora je tvořena granity a gabry, a je zalesněna. Patří mezi vrcholy Koruny hor Polska.

Popis

Na vrcholu hory stojí kostel, turistická chata, vysílač a rozhledna.

Historie

V průběhu neolitu a přinejmenším až do 7. století př. n. l. byla Ślęża posvátné místo pohanských kmenů lužické kultury. Poté byla osídlena keltskými a ještě později i germánskými kmeny. Někteří vědci se domnívají, že posvátný les Alcis z germánské mytologie zmiňovaný Tacitem v jeho díle Germania byl na hoře Ślęża. Silingové byli první kmen známý svým jménem z území Slezska, většina z nich se v 5. století přesunula na západ a zbylá část byla v 6. století pomalu nahrazena nebo splynula s nově příchozími slovanskými kmeny. Silingové jsou spojováni s převorskou kulturou. Původ jména hory Ślęża, stejně jako „Slezsko“ či „Slezané“, je patrně odvozen od jména germánského kmene „Silingů“.

Turistické cesty

modrá: Strzelin – Pęcz – Piotrowice – Zielenice – Suchowice – Jordanów Śląski – Glinica – Winna Góra – Gozdnik – Przełęcz Sulistrowicka – Przełęcz Słupicka – Radunia – Przełęcz Tąpadła – Ślęża – Sobótka-Górka

červená: Strzelin – Szańcowa – Gościęcice Średnie – Skrzyżowanie pod Dębem – Gromnik – Dobroszów – Kalinka – Skrzyżowanie nad Zuzanką – Źródło Cyryla – Ziębice – Lipa – Rososznica – Stolec – Cierniowa Kopa – Kolonia Bobolice – Kobyla Głowa – Karczowice – Podlesie – Ostra Góra – Starzec – Księginice Wielkie – Sienice – Łagiewniki – Oleszna – Przełęcz Słupicka – Sulistrowiczki – Ślęża – Sobótka^[3]