Řečice (Volfířov)

Řečice
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Volfířov
Okres Jindřichův Hradec
Kraj Jihočeský kraj
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°8′21″ s. š., 15°22′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 138 (2021)[1]
Katastrální území Řečice (6,56 km²)
PSČ 380 01
Počet domů 58 (2011)[2]
Řečice
Řečice
Další údaje
Kód části obce 144819
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řečice (německy Rötschitz) je vesnice, část obce Volfířov v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se asi 3,5 km na sever od Volfířova. Prochází zde silnice II/408. Je zde evidováno 56 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 147 obyvatel.[4]

Řečice je také název katastrálního území o rozloze 6,56 km2.[5] V katastrálním území Řečice leží i Lipová.

Řečice leží 8 km jihozápadně od města Dačice, v nadmořské výšce 514 m. V současné době (2015) má 63 domů a 160 trvale bydlících obyvatel.

Historie

Nejstarší písemná zpráva o Řečici je uvedena v soupise majetku pánů z Hradce z roku 1294 (uváděn bývá také rok 1291[6]), kdy byla ves v držení Oldřicha II z Hradce. Až do roku 1596 se v držení vystřídali různí majitelé. V roce 1596 koupil Řečici Václav Lipovský z Lipovic, který byl vysokým úředníkem v telčském panství. Za dobré služby a jako dar k narození potomka dostal Václav od pansvtí Telč osadu Královna s mlýnem nazývaným Širkovský a lesy od Velké Lhoty až po Olší. Roku 1730 nechal Václav Lipovský postavit pro své poddané robotníky osadu Famelky, na jejímž místě vznikla roku 1793 osada Lipová. V roce 1830 prodal Bedřich Lipovský z Lipovic statek Řečici Dalberkům. S dačickým panstvím sdílela Řečice osudy do roku 1849, kdy byl velkostatek v roce 1909 prodán svobodnému pánu Robertu Bachovi, za jehož působení v Řečici vzkvétalo polní, lesní a vodní hospodářství a také výstavba hospodářských budov. Posledním majitelem velkostatku byl Karel Šikýř, a to v letech 1924–1948.

Přírodní poměry

V okolí Řečice se nachází šest studánek. Studánka Královna se nachází v místě bývalé osady Nová královna. Slouží jako zdroj pitné vody pro okolní vesnice a část Dačic. Studně je zaskružená a uzamčená. Součástí vodovodu jsou studně Královna I a Heřmánka. Dále tu leží dvě lesní Hadravské studánky, které byly zrekonstruovány v roce 2014. Jsou značeny v turistických mapách. Voda v nich je pitná a kvalitou srovnatelná se studní Královna. Dále se tu nacházejí studánka u Pstruhovce, v němž pramení Řečický potok, studánka v mezích a Nevrklova studánka v Podhoří. Rybník Hadrava slouží jako záložní zdroj pitné vody a lze se v něm koupat.

V okolí se nacházejí skalní útvary Bradlo a Hradisko, které jsou opředeny mnoha pověstmi.

Školství

V roce 1788 založil v Řečici hrabě Ostein z Dačic jednotřídní školu, kterou navštěvovaly děti z Řečice, Mysletic a Olší. Od roku 1894 byla škola dvoutřídní, a k jejímu zrušení došlo v roce 1975.

Pamětihodnosti

  • Zámek
  • U kaple stojí kamenný kříž z roku 1811, na jehož podstavci je nápis „Pobožný křesťane, kdykoli umučení Páně rozjímati budeš, vzpomeň modlitbou na dobrodince tohoto kříže.“
  • Boží muka při silnici na Mysletice
  • Boží muka směr Řečice
  • Na návsi se nachází Kaple nejsvětější Trojice z roku 1865.
  • Naproti zámku stojí kamenný sloup z roku 1854.

Další fotografie

  • Zámek

    Zámek

  • Dům čp. 4

    Dům čp. 4

  • Kaple na návsi

    Kaple na návsi

  • Domky u postranní ulice

    Domky u postranní ulice

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 187. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10. 
  6. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 220. 

Externí odkazy

Zdroj