Řípov

Řípov
Třebíč-Řípov. Pohled od východu ke kapli Panny Marie Lurdské
Třebíč-Řípov. Pohled od východu ke kapli Panny Marie Lurdské
Lokalita
Charakter místní část
Obec Třebíč
Okres Třebíč
Kraj Vysočina
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°12′55″ s. š., 15°50′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 69 (2021)[1]
Katastrální území Řípov (1,9 km²)
Nadmořská výška 400 m n. m.
PSČ 674 01
Počet domů 28 (2011)[2]
Řípov na mapě
Řípov
Řípov
Další údaje
Kód části obce 169889
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řípov (německy Rwipow, Ripau[3]) je vesnice, část města Třebíče. Ve vesnici, tvořené dnes 18 trvale obydlenými domy, se nachází kaple Panny Marie Lurdské z 18. století. Řípov leží v nadmořské výšce 400 m n. m.

Z rozlohy katastrálního území Řípova (210 ha) ukrajuje 20 ha tzv. Nová Borovina. Část vesnice je u cesty mezi Třebíčí a Červenou Hospodou. Ve vesnici žije 69[1] obyvatel.

Historie

V takzvané zakládací listině třebíčského kláštera je uveden jako Gripovici.[4] Vždy patřil k třebíčskému panství. V okolí lze najít jaspisy a acháty a to převážně v dešťových zmolách. V okolí obce lze také nalézt rezidua s opály po zvětrávání hornin moldanubika.[5] Roku 1558 i 1678 je zde uváděno 5 láníků.[4] Tratě v obci se nazývaly dříve U Hařůvky, Poloděly, U Zmoly a Na Klinku. Cesta do města v podobě silnice vedoucí od nádraží Třebíč-Borovina (pojmenováno až v roce 1949, do té doby pojmenováno jako zastávka Řípov) byla vybudována až mezi lety 1922–1923, druhá silnice z obce vedoucí směrem na Červenou Hospodu byla zbudována v roce 1931. V roce 1937 došlo k připojení obce na elektrickou rozvodnou síť, ve stejném roce byla ve městě založena obecní knihovna. Dříve patřila obci i Brázdova cihelna, později se z této budovy stala střelnice policie.

Obec se v roce 1960 stala částí města Třebíče.[4] V polovině osmdesátých let 20. století se v obecní pastoušce měli scházet dělničtí předáci socialisté.[4] Po roce 1945 byla oblast nivy rozparcelována na další drobné pozemky a vznikla zahrádkářská kolonie, v roce 1960 pro zkrácení cesty zahrádkáři vybudovali lávku, ta byla však zničena v roce 1985 při povodni a později znovu vybudována za přispění obce.[4]

Vývoj počtu obyvatel Řípova[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 102 108 162 156 222 274 121 156 . . 82 63 68

Pamětihodnosti

  • Kaplička Panny Marie postavená mezi lety 1882–1885[4]
  • Pomník obětem 1. světové války[7]

Osobnosti

  • Eduard Pokorný (1902–1979), spisovatel

Galerie

  • Tak jako na levém břehu Jihlavy, i její řípovský pravý břeh je hojně využíván k individuální rekreaci
    Tak jako na levém břehu Jihlavy, i její řípovský pravý břeh je hojně využíván k individuální rekreaci
  • Cestu podél řeky využívají cyklisté
    Cestu podél řeky využívají cyklisté
  • Ukázka starší řípovské hospodářské zástavby
    Ukázka starší řípovské hospodářské zástavby
  • Stodola na západním okraji Řípova
    Stodola na západním okraji Řípova
  • Centrum vesnice
    Centrum vesnice

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 78. 
  4. ↑ a b c d e f JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíči - pošesté. Předmluva: Jaroslav Martínek, Doslov: Milan Zeibert. první. vyd. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2015. 107 s. ISBN 978-80-87710-26-5. S. 79–82. 
  5. ↑ ŠTELCL, Jindřich; VÁVRA, Václav; ZIMÁK, Jiří. Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska - Řípov u Třebíče [online]. Masarykova univerzita [cit. 2016-01-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.  Roky 1961–1970 u Vnitřního Města.
  7. ↑ ŘÍHA, Radek; ŽÁK, Jiří. Řípov [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2016-01-24]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj