Ľudovítová

Ľudovítová
Poloha
Souřadnice 48°23′50″ s. š., 18°4′40″ v. d.
Nadmořská výška 150 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Nitranský
Okres Nitra
Ľudovítová
Ľudovítová
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 1,9 km²
Počet obyvatel 239 (2021)[1]
Hustota zalidnění 127,1 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Renáta Kováčová
Vznik 1389 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.ludovitova.sk
Adresa obecního úřadu Ľudovítová 21
Telefonní předvolba 037
PSČ 951 44
Označení vozidel (do r. 2022) NR
NUTS 581097
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ľudovítová (do roku 1948 Lajšová) je obec na Slovensku v okrese Nitra. Žije v ní 239[1] obyvatel.

Historie

Archeologické nálezy dokládají neolitické osídlení krajiny v okolí vesnice. Její historie se odvíjí od 13. století, kdy nitranské opatství vyčlenilo část území Jelšovec a darovalo rytíři Lajosovi (Ľudovítovi) za jeho vojenské služby.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1358, kdy je uváděná jako „Layos prope Vichap“ (Ľudovítová při Výčapech). Další písemné zdroje uvádějí v roce 1389 a 1404 obec Lajosfolua, která patřila drobným zemanům, později (1577) patřila nájemcům. Až do konce 18. století patřila hraběcímu rodu Nyáryů a od konce 18. století rodině Ghylányů.

Další názvy:

  • 1773 Lajosfalva, Lojschow, Lojssow,
  • 1786 Lajoschfalwa, Lajssow,
  • 1808 Lajosfalva, Lajossowá,
  • 1863–1907 Lajosfalu,
  • 1913 Lajos, 1920 Lajošová,
  • 1927–1948 Lajšová, Lajos
  • maďarsky Lajos, Lajosfalu, Lajosújfalu.

Od roku 1948 se vesnice jmenuje Ľudovítová. V roce 1960 byla připojena k obci Výčap-Opatovce a v roce 1994 se osamostatnila.[2][3]

Přírodní poměry

Obec leží na jihovýchodní části Nitranské pahorkatiny na terase a v údolí řeky Nitry. Odlesněné území se rozkládá na převážně aluviální rovině a pahorkatině, která zasahuje na východu k úpatí Tribečských vrchů, je tvořena třetihorními usazeninami pokrytými spraší a údolními usazeninami. Převládá zemědělská půda s černozemí, hnědozemí a nivní půdou. Asi deset hektarů zaujímají rybníky, které vznikly přehrazením ramen řeky Nitry.[4][5]

Pamětihodnosti

  • V obci se nachází zámek z 18. století, v minulosti obýván rodem Nyáryů a později Ghylányů až do roku 1950. Pak byl využíván jako školící středisko Okresního výboru KSS v Nitře. V letech 1960 až 1968 sloužil se skleníky pro výuku dívek odborného učiliště, obor zahradnictví a zelinářství. Od roku 1968 zde byl domov důchodců, který se změnil na ústav sociální péče pro mentálně postižené ženy.
  • Na místním hřbitově stojí barokní kaple postavená v roce 1773 Adamem Ghylánym. Kaple je zasvěcená svatému Antonínovi. V roce 1950 v kapli do rodinné krypty byla pohřbena poslední majitelka zámku Sidónie Gylányová.
  • Památník obětem první světové války je na hřbitově.
  • Na pomezí katastrů Ľudovítová a Výčap-Opatovce na Tureckém poli stojí Turecký kříž. V letech 1682–1683 zde utrpěli Turci největší porážku při dobývání Hornonitranského údolí.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ľudovítová na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
  2. ↑ a b Pamätihodnosti. www.ludovitova.sk [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ľudovítová - História - Okres Nitra - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-30. 
  4. ↑ Základné informácie. www.ludovitova.sk [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ Ľudovítová - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-30. 

Literatura

  • KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku III. 1. vyd. Bratislava: Veda, 1978. 532 s.

Externí odkazy

Zdroj