Člunice jezerní

Jak číst taxoboxČlunice jezerní
alternativní popis obrázku chybí
Člunice jezerní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen měkkýši (Mollusca)
Třída plži (Gastropoda)
Čeleď člunicovití (Acroloxidae)
Rod člunice (Acroloxus)
Binomické jméno
Acroloxus lacustris
(Linnaeus, 1758)[2]
Synonyma

Acroloxus velkovrhi Bole, 1965

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Člunice jezerní (Acroloxus lacustris) je drobný plicnatý plž žijící ve sladkovodních, stojatých, zarostlých, nížinatých vodách Evropy a západní Asie. Hojná je i v Česku. Žije přichycena na makrofytech, živí se periphytonem.

Popis

Jedná se o velmi malého plže s člunkovitou, plochou, tenkostěnnou, někdy až průsvitnou ulitou s rohovým až šedožlutým zabarvením. Dlouhý, jemný a ostrý vrchol je stočen doleva. Ústí je nepravidelně, protáhle eliptické, vpředu o maličko širší než vzadu. Obústí je rovné a zostřené. Délka ulity je 6–7 mm, šířka 3,2–3,7 mm, výška 1,5–2 mm.[3][4]

Biologie

Člunice je hermafrodit. Vajíčka klade od konce února do poloviny května v závislosti na teplotě prostředí. K páření nutně potřebují tmu; při pokusech v laboratoři člunice nekladly vajíčka, pokud byly vystaveny nepřetržitému osvětlení. Ke kopulaci a kladení vajíček tedy dochází na spodní straně vodních rostlin. Klade několik snůšek za rok, přičemž v každé je několik, nejvíce 18 embryí. Dospělosti dosahuje v 18 týdnech. Umírá většinou krátce po reprodukci, člunice tedy mají jednoroční životní cyklus. Živí se periphytonem přichyceným na kamenech a hnijícími částmi makrofyt.[5]

Rozšíření a stanoviště

Druh je rozšířen po celé Evropě a západní Asii. Bývá hojný a jeho populace je považována za stabilní, nicméně v některých částech Evropy nastal úbytek člunic následkem ztráty vhodných stanovišť. V Izraeli druh již zcela vyhynul následkem ztráty habitatu.[6]

Člunice se vyskytují ve sladkovodních nížinatých, stojatých nebo pomalu tekoucích vodách, jako jsou rybníky, jezera a vodní kanály. Tam žijí přichyceny na vodních rostlinách, tlejících dřevinách a případně i na ulitách větších druhů plžů.[6] V českých podmínkách často sedává na orobincích a zblochanech.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ Linnaeus C. (1758). Systema Naturae per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. 10th edition. Vermes. Testacea: 700-781. Holmiae. (Salvius).
  3. ↑ LOŽEK, Vojen. Klíč československých měkkýšů. Bratislava: Slovenská akadémie vied, 1956. Dostupné online. S. 258. 
  4. ↑ a b LOŽEK, Vojen. Přílipkovití plži v našich vodách. S. 101. Živa [online]. Akademie věd ČR, 1971. Čís. 3, s. 101. Dostupné online. 
  5. ↑ BÁRTKOVÁ, Vendula. Habitatové preference kamomila říčního (Ancylus fluviatilis) a člunice jezerní (Acroloxus lacustris) v závislosti na životním cyklu a sezóně. , 2014. Diplomová práce. Katedra ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Ivona Uvírová. Dostupné online.
  6. ↑ a b SEDDON, M.B. Acroloxus lacustris:. www.iucnredlist.org [online]. The IUCN Red List of Threatened Species 2014: e.T155692A734716, 2013-02-01 [cit. 2022-03-31]. Roč. 2016. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2014-1.RLTS.T155692A734716.en. (anglicky) 

Literatura

  • BÁRTKOVÁ, Vendula. Habitatové preference kamomila říčního (Ancylus fluviatilis) a člunice jezerní (Acroloxus lacustris) v závislosti na životním cyklu a sezóně. , 2014. Diplomová práce. Katedra ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Ivona Uvírová. Dostupné online.
  • LOŽEK, Vojen. Přílipkovití plži v našich vodách. S. 101. Živa [online]. Akademie věd ČR, 1971. Čís. 3, s. 101. Dostupné online. 
  • LOŽEK, Vojen. Klíč československých měkkýšů. Bratislava: Slovenská akadémie vied, 1956. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj