Čikov

Čikov
Centrum Čikova
Centrum Čikova
Znak obce ČikovVlajka obce Čikov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Náměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou
(správní obvod)
Okres Třebíč
Kraj Vysočina
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°16′10″ s. š., 16°8′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 197 (2023)[1]
Rozloha 9,68 km²[2]
Katastrální území Čikov
Nadmořská výška 471 m n. m.
PSČ 675 78
Počet domů 72 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Čikov 68
675 78 Čikov
ou.cikov@seznam.cz
Starosta Jan Požár
Oficiální web: www.cikov.eu
Čikov
Čikov
Další údaje
Kód obce 590495
Kód části obce 23787
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čikov (dříve také Czykow, Scykow, Tschikow[4]) je obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina, ležící severovýchodně od města Třebíče. Žije zde 197[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Jasenice, Pyšel, Naloučany, Zahrádka a Tasov.

Název

Jméno obce Čikov pochází od štik snad dříve chovaných v okolních rybnících. Obec se dříve jmenovala Štikov, označení čikov se dosud v jihoslovanských jazycích užívá pro rybu piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis).

Geografie

Čikovem prochází silnice II/392 z Jasenice do Tasova, severně z Čikova vede také silnice do Holubí Zhoře, jižně z Čikova vede také silnice do Naloučan. Na jižním okraji území obce protéká řeka Oslava, do které se vlévá Ratnovský potok, který pramení západně od Čikova, do Oslavy se také vlévá Bělínský potok, který pramení jižně od Čikova, do Bělínského potoka se vlévají potoky Cejlach, Padělský potok a Habrový potok. Na jižním okraji území obce se nachází Jeřábkův-Chládkův mlýn a Čikovská myslivna. Severní hranici území obce tvoří potok Jelenka. Severně od Čikova se nachází Koní vrch (526 m), jižně od obce se nachází nepojmenovaný kopec s kótou 432 m. Jižní část území obce nad údolím řeky Oslavy je zalesněna, na zbylé části území jsou zemědělsky využívaná pole.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1368, v souvislosti s letopisnými daty.[6]Další zmínka je z roku 1371, kdy Jan z Meziříčí zapsal Čikov a další vesnice své manželce. Od roku 1437 obec Čikov patřila k náměšťskému panství a tasovské farnosti. Obec přečkala třicetiletou válku téměř bez škod.[7]

Majiteli náměšťského panství byli od roku 1408 páni z Kravař, dalším majitelem byl Ctibor Tovačovský z Cimburka, roku 1481 získali náměšťské panství pánové Mezeříčtí z Lomnice, po letech vlády pánů z Lomnice získal panství Jan starší ze Žerotína. Jeho syn Karel po bitvě na Bílé hoře odešel do exilu a v roce 1628 prodal panství Albrechtovi z Valdštejna. Dalším majitelem byl zanedlouho Jan Křtitel z Verdenberka, Verdenberkové vlastnili panství až do vymření po meči v roce 1733. Náměšť zdědil Václav z Enkenvoirtu a roku 1752 panství prodal Bedřichu Vilému Haugvici, Haugvicové vlastnili město až do roku 1849.[8]

V osmnáctém století obec získala pečeť.[4] Během roku 1874 byla v obcí postavena škola.[7]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Čikov je jednou z podpořených obcí.[9]

Do roku 1849 patřil Čikov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí, posléze do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřil Čikov pod Tasov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Tasov, následně se obec osamostatnila.[10]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 293 333 316 330 327 319 326 252 255 272 269 241 223 223 176
Počet domů 38 47 48 47 52 47 50 63 53 56 55 62 62 65 72

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Čikov
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (32.81 %) TOP 09 (18.11 %) KSČM (22.22 %) ANO (25.86 %) ANO (27.92 %)
2. ODS (24.21 %) ODS (15.74 %) ČSSD (19.44 %) KSČM (19.82 %) Piráti+STAN (18.01 %)
3. KSČM (18.75 %) VV (14.96 %) ANO 2011 (12.96 %) Piráti (12.06 %) PŘÍSAHA (12.61 %)
účast 72.73 % (128 z 176) 72.99 % (127 z 174) 64.53 % (111 z 172) 66.67 % (120 z 180) 65.29 % (111 z 170)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Čikov
2008[17] 2012[18] 2016[19] 2020[20]
1. ČSSD (34.88 %) KSČM (28.57 %) STAN+SNK ED (20.31 %) ANO (23.52 %)
2. ODS (19.76 %) ČSSD (28.57 %) KSČM (18.75 %) Piráti (19.6 %)
3. KSČM (15.11 %) ODS (17.85 %) ANO 2011 (17.18 %) STAN+SNK ED (15.68 %)
účast 53.05 % (86 z 164) 33.70 % (61 z 181) 38.20 % (68 z 178) 31.43 % (55 z 175)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (65 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (22 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (18 hlasů). Volební účast byla 72.88 %, tj. 129 ze 177 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (86 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (43 hlasů). Volební účast byla 72.88 %, tj. 129 ze 177 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (56 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (35 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (14 hlasů). Volební účast byla 72.38 %, tj. 131 ze 181 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (76 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (52 hlasů). Volební účast byla 69.95 %, tj. 128 ze 183 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (43 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (37 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (35 hlasů). Volební účast byla 76.61 %, tj. 131 ze 171 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (71 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (52 hlasů). Volební účast byla 72.78 %, tj. 123 ze 169 oprávněných voličů.[23]

Sport

  • Tým SDH Čikov, vítězové Extraligy ČR v požárním útoku 2022 (Ondřej Nováček, Zbyněk Křepela, Ondřej Říha, Miroslav Horký, David Komínek, Tomáš Voda, Jakub Procházka, Ondřej Lukeš)

Pamětihodnosti

  • Kaple sv. Maři Magdalény
  • Památník obětem první světové války na návsi
  • Rybník

Osobnosti

  • František Odehnal, 1914–1981, voják
  • Alois Pálenský (1906–1945), voják
  • František Rybníček (1890–?), legionář
  • Václav Rybníček (1898–1942), legionář[24]
  • Jindřich Šilhan (1917–1989), teolog a historik
  • Josef Vlček (1880–?), pedagog a spisovatel

Galerie

  • Křížek

    Křížek

  • Pomník padlým

    Pomník padlým

  • Kaple sv. Maří Magdalény

    Kaple sv. Maří Magdalény

  • Autobusová zastávka

    Autobusová zastávka

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 15. Dostupné online.
  5. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 24. 2. 2023
  6. ↑ O obci [online]. Obec Čikov [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská – Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 130 s. S. 85–86. 
  8. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 66–96. 
  9. ↑ CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 48. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ Petr Válek. Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách a na Moravě, díl I., Jižní Morava. Ladislav Hosák, Metoděj Zemek a kolektiv autorů. Svoboda Praha 1981, s. 247.

Související články

Externí odkazy

Zdroj