Český dvůr (Beroun)

Český dvůr
Poloha
Adresa Beroun-Centrum, ČeskoČesko Česko
Ulice Husovo náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 13831/2-291 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český dvůr je barokní měšťanský dům v jižní frontě domů na Husově náměstí v Berouně.[1]

Historie

Původně na této parcele stávaly dva domy: jeden z nich vlastnil v roce 1501 Martin Kračín a druhý Markéta Kocourková. Od roku 1628 jsou jako majitelé uváděni Jan Lucius a u druhého domu Jindřich Čížek z Jenštejna a jeho dědici. Oba domy shořely v říjnu 1639 při obléhání města Švédy a spáleniště zůstalo nevyužito až do roku 1717. V tomto roce trosky domů koupil Samuel Vilím Presl ze Švertsberka, původně šichtmistr v hutích v Králově Dvoře, nově se ale stal císařským rychtářem v Berouně. V roce 1720 (1715[2]) zbudoval na místě nový dům, v němž otevřel první berounskou poštu a kde také provozoval hostinec. Úřad poštmistra zůstal rodině Preslových dědičně až do roku 1845, hostinec se v domě provozoval i poté.[3]

V hostinci byli ubytováni například:[4][5]

V roce 1866 bylo v hostinských pokojích ubytováno velitelství pruské armády.[4]

Od roku 1958 je budova chráněna jako kulturní památka.[1]

Architektura

Dům s šestiosým průčelím se skládá ze dvou částí (v každé po třech osách) se samostatnými valbovými střechami. Fasáda v průběhu rekonstrukce ve 20. století v podstatě ztratila svůj barokní charakter.[1]

Pod pravou částí domu jsou zachovány gotické klenuté sklepy a v přízemí se zachovaly valené klenby.[1]

Reference

  1. a b c d měšťanský dům Český dvůr - Památkový Katalog [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  2. Detail dokumentu - G0163361 [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  3. Samuel Vilím Presl von Schwertsberg [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  4. a b BEROUN, Město. 7 Český dvůr [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 
  5. Městské informační centrum Beroun - Město Beroun [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj