Česká marka

Česká marka
marchia bohemica Böhmische Mark
Správa regionu
Stát Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká marka (německy Böhmische Mark, latinsky marchia bohemica[1]) bylo předpokládané historické území s krátkodobým trváním ve středověku. Mělo zahrnovat některé oblasti na území dnešní jižní Moravy a Dolních Rakous.

Vymezení pojmu

Česká marka měla zahrnovat oblast od Hardeggu na Dyji na západě po Pavlovské vrchy a Falkenstein na východě. Na jihu jeho hranici údajně tvořily hory severně od Sitzendorfu, Hollabrunnu, Gnadendorfu a Mistelbachu.

Podle Friedricha Steina byla v souvislosti s hrabaty ze Schweinfurtu několikrát zmiňována Česká marka, resp. Markrabství u Čech.[2] „Marchia bohemica“ je historicky ovšem doložena pouze jednou jako dar Haderichovi v roce 1055. [1] Vzhledem k tomuto faktu má současný historický výzkum tendenci nahlížet na toto označení, pokud vůbec existovalo, jako na hranici mezi Čechami a Východní markou. Zmíněný Adalbero, ale ani markrabě Siegfried v sousední „Uherské marce“ nebyli schopni upevnit svou moc.

Tyto marky či hraniční území pravděpodobně ve druhé polovině 11. století připadly Babenberkům. Z tohoto důvodu byly nejpozději od 12. století všechny relevantní dokumenty uloženy v babenberském archivu.[3]

Současnými historiky je pojem Česká marka považován spíše za akademický konstrukt intelektuálů 19. a 20. století, jehož existence je již považována za vyvrácenou.[4]

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Böhmische Mark na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Max Spindler (Begründer), Andreas Kraus (Hrsg.): Handbuch der bayerischen Geschichte. Band 1: Das alte Bayern. Das Stammesherzogtum bis zum Ausgang des 12. Jahrhunderts. 2., überarbeitete Auflage. Beck, München 1981, ISBN 3-406-07322-0, S. 316.
  2. ↑ Friedrich Stein: Das markgräfliche Haus von Schweinfurt. In: Archiv des Historischen Vereins von Unterfranken und Aschaffenburg. Bd. 42, 1900, ISSN 0178-9740, S. 11–56, hier S. 13, 40 und 42.
  3. ↑ GNADENDORF, Gemeinde. Ritter von Gnadendorf. Gnadendorfbezo [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ Christian Lackner: Die Länder und das Reich (907–1278). In: Thomas Winkelbauer (Hrsg.): Geschichte Österreichs. 3. aktualisierte und erweiterte Ausgabe, Reclam, Stuttgart 2018, ISBN 978-3-15-011088-1, S. 70.

Zdroj