Černčice (Žalany)

Černčice
Severní strana návsi
Severní strana návsi
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Žalany
Okres Teplice
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°33′44″ s. š., 13°54′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 17 (2021)[1]
Katastrální území Černčice u Žalan (3,53 km²)
Nadmořská výška 490 m n. m.
PSČ 417 63
Počet domů 18 (2011)[2]
Černčice
Černčice
Další údaje
Kód části obce 194301
Kód k. ú. 794309
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černčice jsou malá vesnice, část obce Žalany v okrese Teplice. Nachází se asi tři kilometry jižně od Žalan. V roce 2011 zde trvale žilo osm obyvatel.[3]

Černčice leží v katastrálním území Černčice u Žalan o rozloze 3,53 km².[4]

Historie

První písemná zmínka o Černčicích pochází z roku 1418, kdy vesnice patřila k panství hradu Kostomlaty.[5] Podle Augusta Sedláčka ji roku 1509 koupil Václav z Vřesovic a na Kyšperku,[6] ale Rudolf Anděl uvedl, že dotyčný vesnici koupil a vzápětí prodal až v roce 1518 kostomlatské větvi pánů z Vřesovic. Její příslušníci ves vlastnili do roku 1587, kdy ji prodali Kaplířům ze Sulevic z Milešova.[5]

Černčická tvrz byla v písemných pramenech poprvé zmíněna v roce 1623,[6] kdy byla zkonfiskována Mikuláši Šťastnému Satanéřovi z Drahovic. Údajně ji však po roce 1587 založil Kamarét Kaplíř ze Sulevic. Zkonfiskovaný statek koupil za 5 591 kop míšeňských grošů Humprecht starší Černín z Chudenic. Od té doby vesnice opět patřila ke Kostomlatům a nepotřebná tvrz zanikla. Její fragmenty se snad dochovaly ve zdivu zemědělského dvora.[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 89 obyvatel (z toho 47 mužů) německé národnosti. Většina se hlásila k římskokatolické církvi a pět jich bylo evangelíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 89 obyvatel: osm Čechoslováků a 81 Němců. Většina byla římskými katolíky, ale žili zde také čtyři evangelíci a osm lidí bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9][3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 112 122 115 84 83 89 89 69 35 13 8 5 5 8
Domy 19 19 20 20 20 18 21 19 . 6 3 2 19 18
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Žalany.

Pamětihodnosti

Černčice jsou vesnicí s nejlépe dochovanou zástavbou typickou pro oblast Milešovského středohoří.[10] Většina usedlostí pochází z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Ke starším stavbám patří dům v eklektickém slohu usedlosti čp. 16 z roku 1881, u něhož stojí bývalá sýpka s kamenným přízemím a hrázděným patrem, druhotně přestavěná na obytný dům. Starší jádra snad mají také domy čp. 6 a 7. Většina domů má eklekticky upravené fasády zdobené bosáží nebo profilovanými okenními šambránami (čp. 8, 9, 10, 13, 14 a 15). Dům čp. 11 je postaven v nádražním stylu. Podélně orientovaný dům na severovýchodní straně návsi pochází z dvacátých až třicátých letech dvacátého století. Uprostřed návsi stojí obdélná kaple s polygonálním presbytářem a věžičkou.[10]

Galerie

  • Náves
    Náves
  • Hrázděný dům čp. 14
    Hrázděný dům čp. 14
  • Kaplička na návsi
    Kaplička na návsi

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 317. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-01. 
  5. ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Černčice – tvrz, s. 73. 
  6. ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Kostomlat, s. 209. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 57. 
  9. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413. 
  10. ↑ a b PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 54. 

Externí odkazy

Zdroj