Čeněk Slepánek

Čeněk Slepánek
Jiná jména J.V. Přemysl
Narození 20. června 1878
Suchdol u Konice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 21. října 1944 (ve věku 66 let)
Kojetín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení Kojetín, městský hřbitov VII/8-9
Povolání spisovatel
Zaměstnavatel kuk Ministerium des äußert
Domovské město Seč, soudní okres Plumlov
Politická strana Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická
Oponent Tomáš G. Masaryk
Nábož. vyznání římskokatolické
Choť Ludmila Slepánková
Děti Ludmila Reitmayerová-Slepánková; Milada Slepánková
Rodiče Vincenc Slepánek
Františka Slepánková, rozená Kýrová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vincenc „Čeněk“ Slepánek (20. června 1878 Suchdol u Konice[1] – 21. října 1944 Kojetín)[2][3][4] byl český spisovatel[5][6], básník, překladatel[7][8], novinář[9]; kandidát Nobelovy ceny mírové v roce 1929[10] za Československo; editor revue Slavische Monatshefte[11], deníku Moravské rozhledy[12][13], Lidových zájmů[14] a literárního plátku Naděje[15]; zahraniční korespondent Národních listů[16] a deníku Lidové noviny[17][18]) v Rusku[19][20][21], Srbsku[22][23][24] a Bulharsku[25]; rakouský špion/diplomat ve Švýcarsku[26][27] v letech 1917-1918[28]; vězeň odsouzený za slovní útoky vůči prezidentu Masarykovi, jemuž udělil milost Edvard Beneš.[29]

Čeněk Slepánek sloužil jako pracovník finanční stráže na rakouské hranici (105–110 km) v Bukovině.

Podle některých zdrojů byl Slepánek "vynikajícím členem" Maffie[30].

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika 9768, sn. 127 [online]. MZA [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ http://mekskojetin.cz/upload/soubory/kojetinsky-zpravodaj/2017/5.pdf
  5. ↑ ZBYNĚK, Oubrecht. Královražda v Srbsku roku 1903. Její příčiny a percepce v českém dobovém tisku.. , 2013 [cit. 2019-07-26]. . Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  6. ↑ ALENA, Krátká. Kulturní život v Přerově se zaměřením na Městský dům Přerov. , 2016 [cit. 2019-07-26]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  7. ↑ LENKA, Bergmanová. Přínos Josefa Zdeňka Raušara v prohlubování česko-srbských kulturních vztahů, prostřednictvím svých článků o srbské literatuře v českém tisku. , 2008 [cit. 2019-07-26]. . Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  8. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ MARTIN, Klimeš. Timocká vzpoura roku 1883 v příčinách a důsledcích s přihlédnutím k soudobému česky psanému tisku. , 2014 [cit. 2019-07-26]. . Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  10. ↑ Nomination Database. old.nobelprize.org [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-10. 
  11. ↑ SLK - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ JEŘÁBEK, Miroslav: K počátkům novinářské, publicistické a pedagogické činnosti Františka Šelepy (1904–1908) / The Origins of Journalistic, Publishing and Educational Activities of František Šelepa (1904–1908) IN: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd 30/2016/1, str. 70, https://www.ped.muni.cz/sbspolecenskevedy/30161.html "Šelepa začal už během svých středoškolských let přispívat rozsáhlými úvahami do svobodomyslně orientovaného týdeníku Moravské rozhledy, který ve dvou ročnících v letech 1903–1905 postupně vycházel v Přerově a v Brně. Zakladatelem, vydavatelem a odpovědným redaktorem tohoto periodika byl novinář Čeněk Slepánek, jenž se se svými spolupracovníky hlásil k žurnalistickému odkazu Karla Havlíčka Borovského. Pozoruhodnou skutečností je fakt, že vydavatel se mohl od počátku opřít o agilní okruh začínajících publicistů a literátů z řad studentů vyšších ročníků gymnázií a středních škol z vícero moravských měst. Ty spojoval zájem o hlubší vzdělání, zlepšení úrovně moravské žurnalistiky i touha setkávat se s kolegy a přáteli, s nimiž mohli debatovat o studijních, uměleckých i politických tématech."
  13. ↑ VKOL - HLAVNÍ KATALOG - Úplné zobrazení titulu. aleph.vkol.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ SKC - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ VKOL - HLAVNÍ KATALOG - Úplné zobrazení titulu. aleph.vkol.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  16. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  17. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  18. ↑ MAGDALÉNA, Pečtová. Beletristická tvorba Josefa Merhauta. , 2011 [cit. 2019-07-26]. . Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  19. ↑ ADRIANA, Koláriková. Kronika jednoho života. Život a názory humpoleckého občana Josefa Čermáka (1884-1958). , 2013 [cit. 2019-07-26]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  20. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  21. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  22. ↑ ZBYNĚK, Oubrecht. Celní válka mezi Srbskem a Rakousko-Uherskem 1906-1911, její reflexe v dobovém českém tisku a vliv na české hospodářství. , 2010 [cit. 2019-07-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  23. ↑ POSPÍŠIL, CTIRAD VÁCLAV, 1958-. Masaryk iritující a fascinující. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 1 online resource s. ISBN 9788024640624, ISBN 8024640627. OCLC 1076269641 
  24. ↑ MAK w WWW. 193.0.75.34 [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  25. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  26. ↑ AT-OeStA/HHStA Diplomatie und Außenpolitik 1848-1918 GKA GsA Bern 91-1 2. Presseberichte des Militär Attaché 1917-1918; 3. „Der Kaiser“ (Sondernummer von „Sport und Salon“ 1917-1918; 3a) „L’Après Guerre“ 1917; 4. „Paris-Genève“ 1917; 5. Presseagentur „Kipa“ 1917; 6. Volksblatt in der Westschweiz 1. www.archivinformationssystem.at [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. (německy) 
  27. ↑ Petice za přejmenování rychlíku Praha - Zürich na počest publicisty a kandidáta na Nobelovu cenu míru Čeňka Slepánka. Petice24.com [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  28. ↑ katalogi.bn.org.pl [online]. [cit. 2019-07-23]. Dostupné online. 
  29. ↑ Č.S. « Galerie | Čeněk Slepánek. cenekslepanek.blog.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09. 
  30. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj