Čechovický náhon
| Čechovický náhon | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 9,54 km |
| Světadíl | Evropa |
| Zdrojnice | |
|
Hloučela 49°28′17,01″ s. š., 17°2′25,71″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Valové u Prostějova 49°27′53,65″ s. š., 17°9′20,63″ v. d. | |
| Protéká | |
 Česko (Olomoucký kraj – Mostkovice, Prostějov)
| |
| Úmoří, povodí | |
| Černé moře, Dunaj, Morava, Valová | |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čechovický náhon (popř. Mlýnský náhon) je vodní kanál o délce 9,5 km, který je pravým ramenem říčky Hloučela, jeho tok začíná v Mostkovicích a ústí za Prostějovem do řeky Valová. Jeho účelem bylo především pohánění vodních mlýnů a jiných zařízení.
Popis toku
Náhon se odděluje od říčky Hloučely v Mostovicích, konkrétně v místní části Stichovice, a to pod plumlovskou přehradou, kde Hloučela tvoří jez.[1] Během svého toku ve Stichovicích a Mostkovicích částečně kopíruje tvar toku Hloučely, kdy místy je náhon sveden do podzemí. Teprve na konci Mostkovic se říčka Hloučela stáčí nalevo, Čechovický náhon vpravo. Oba toky jsou v nejužším místě za kostelem Nanebevzetí Panny Marie vzdáleny pouhých 25 metrů.
Na svém druhém kilometru toku začíná protékat Domamyslicemi, místní částí Prostějova, odtud se stáčí vlevo do jiné místní části – Čechovic, po kterých náhon nese jméno. Ústí v Krasicích do místního rybníku, dále jeho tok pokračuje podzemními svody. Je zdrojem vody pro prostějovský aquapark, protéká Kolářovými sady[2] a vtéká do dalšího rybníku, jmenovitě Městského[3], který se nachází na rozhraní lokální části Drozdovice a centra města.
Náhon je po opuštění Městského rybníku opět sveden do podzemí a obtéká z jihu centrum města až po Husovo náměstí, dále proudí do Kralického háje, kde opět vytéká na povrch pod dálnicí D46. Odtud je náhon veden už jen na povrchu v délce 1,7 km, až po své ústí do řeky Valové, které se nachází na konci průmyslové části v Kralickém háji.
Výraznou rekonstrukcí prošel náhon v letech 1930 až 1934, když došlo k jeho překrytí od Horního mlýnu v Prostějově, až po Kralický háj. Stalo se tak z hygienických důvodů.[4]
Vodní stavby na Čechovickém náhonu
Nejstarší doklad o vodních mlýnech na Čechovickém náhonu je z poloviny 14. století. Stávala na něm téměř desítka mlýnů, většina z nich poddanských, z toho čtyři patřily městu Prostějov, které je pronajímalo. V dnešní podobě se jich zachovalo jen několik, ani jeden není veřejnosti přístupný.
Galerie
-
Přemostěný náhon u bývalého mlýna ve Stichovicích (Mostkovice) -
Tok náhonu mezi Mostkovicemi a Domamyslicemi -
Náhon za hřištěm v Čechovicích -
Upravený tok náhonu v Kolářových sadech v Prostějově -
Čechovický náhon v Kralickém háji, Prostějov
Odkazy
Reference
- ↑ Hloučela. Prostějov a okolí [online]. [cit. 2025-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Kolářovy sady. Prostějov.eu [online]. [cit. 2025-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Městský rybník. ORP Prostějov - Vodní nádrže [online]. [cit. 2025-05-15]. Dostupné online.
- ↑ OBŠILOVÁ, Gabriela, Bc.. MUDr. Ondřej Přikryl a vodoregulační otázka v Prostějově. Brno, 2015 [cit. 2025-8-12]. 114 s. diplomová. Masarykova univerzita. Vedoucí práce prof. PhDr. Jiří Malíř, CSc.. Dostupné online.
Literatura
- GRŮZOVÁ, Jarmila. Prostějov, dějiny města 1. Prostějov: Město Prostějov, 2000. 279 s. Dostupné online. ISBN 80-238-6241-3.
- JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská II, Prostějovský okres II, Sv. 60, Dějiny Prostějova. Brno: Musejní spolek, 1938. 480 s. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechovický náhon na Wikimedia Commons
