Ázerbájdžánská SSR

; vlajka	; znak
	Hymna Azərbaycan marşı (1920–1922); Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасынын Һимни (1944–1991)
	Motto Бүтүн өлкәләрин пролетарлары, бирләшин! („Proletáři všech zemí, spojte se!“)
Geografie
Hlavní město	Baku
Rozloha	86 600 km²
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	7 037 900 (rok 1989)
Národnostní složení	Azerové, Rusové, Arméni
Jazyky	ázerbájdžánština, ruština (úřední), arménština
Náboženství	státem propagovaný ateismus
	Státní útvar
Státní zřízení	sovětská socialistická republika s marxisticko-leninistickou vládou jedné strany (1920–1990) a jedna ze svazových republik SSSR; parlamentní republika (1990–1991)
Mateřská; země	suverénní stát (1920–1922); ZSFSR (1922–1936); Sovětský svaz (1936–1991); de facto suverénní útvar (1989–1991)
Měna	sovětský rubl
Vznik	5. prosince 1936 zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v rámci SSSR
Zánik	23. srpna 1990 přejmenováním na Ázerbájdžán,; resp. 21. září 1991 vyhlášením nezávislosti na SSSR
	Státní útvary a území
	Ázerbájdžánská demokratická republika
	Republika Horské Arménie
	Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
	Ázerbájdžánská republika
	Náhornokarabašská republika

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika (ázerbájdžánsky Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы – Azärbajdžan Sovet Socialist Respublikasy, rusky Азербайджанская Советская Социалистическая Республика – Azerbajdžanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR v kavkazském regionu. Rozloha činila 86 600 km² a hlavním městem bylo Baku. V roce 1982 měla 6,3 mil. obyvatel, z toho 78,1 % tvořili Ázerbájdžánci, dále Rusové a Arméni.

Ázerbájdžánská SSR hraničila na severu s RSFSR, na severozápadě s Gruzínskou SSR, na východě s Arménskou SSR a na jihu s Íránem. Východ omývalo Kaspické moře. Součástí Ázerbájdžánské SSR byly také Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika a Náhornokarabašská autonomní oblast.

Ázerbájdžánská SSR vznikla zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v roce 1936. Po rozpadu SSSR v roce 1991 získala republika samostatnost a vznikl tak nezávislý Ázerbájdžán.

Ekonomika

Ázerbájdžánská SSR se stala během socialistické výstavby průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl byl zaměřen na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu. Dále těžba rud železa a barevných kovů, energetika, petrochemie, průmysl chemický, plastických hmot, průmyslových hnojiv, strojírenský (těžební zařízení), elektrotechnický, hutnictví železa (ocelárny, válcovny trub) a neželezných kovů, textilní (vlna, hedvábí), papírenský, stavebních hmot, kožedělný, potravinářský (vinařský, konzervárenský, rybný), tabákový. V zemědělství důležité zavodňování. Pěstování obilnin, bavlníku, brambor, ovoce, vinné révy a tabáku. Chov ovcí a koz (5,5 mil. ks v r. 1981), skotu a bource morušového.

Stručný historický přehled

9.–4. st. př. n. l. Mana, Atropatene, Médie, Albánie Kavkazská
3.–10. st. Sásánovci, od 8. st. arabský chalífát
4. st. křesťanství státním náboženstvím
1. pol. 9. st. Bábekovo povstání, islamizace
9.–16. st. feudální státy
11.–14. st. nájezdy Seldžuků, Mongolů a Tímúra
16.–18. st. součást říše Safíovců
17.–18. íránsko-turecké boje o Ázerbájdžán, povstání za nezávislost
pol. 18. st. mnoho feudálních států závislých na Persii
1813, 1828 sever připojen k Rusku (Jelizavetpolská, Bakuská guvernie), jih součástí Íránu
listopad 1917 nastolena sovětská moc
duben–květen 1918 součást Zakavkazské demokratické federativní republiky
květen 1918–duben 1920 Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika
duben–červenec 1918 bakuská komuna
červenec 1918–duben 1920 zahraniční intervence, vláda musavatistů
1920 vznik komunistické strany, vyhlášení Ázerbájdžánské SSR (28. dubna 1920)
12. 3. 1922 součást Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky (ZSFSR)
30. 12. 1922 ZSFSR součástí SSSR
5. 12. 1936 ZSFSR zrušena, Ázerbájdžánská SSR svazovou republikou SSSR
23. 9. 1989 deklarována státní suverenita

5. 2. 1991 Ázerbájdžánská republika
30. 8. 1991 vyhlášení nezávislosti
25. 12. 1991 zánik SSSR – úplná nezávislost

Přehled představitelů

Bakuská komuna

(2. 11. 1917 –) 25. 4. 1918 – 31. 7. 1918 – Stepan Georgiyevich Shaumyan – předseda Rady lidových komisařů bakuské komuny

Zakavkazská federativní demokratická republika

22. 4. 1918 – 26. 5. 1918 – Nikoloz Simonis dze Chkheidze – předseda shromáždění; SDWP

Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika

28. 5. 1918 – 17. 6. 1918 – Memmed Emin Aga ogly Resulzade – předseda Národní rady; TPM
17. 6. 1918 – 16. 11. 1918 – Fath Ali Khan Khoyski – předseda prozatímní vlády; TPM
16. 11. 1918 – 7. 12. 1918 – Memmed Emin Aga ogly Resulzade – předseda Národní rady; TPM
7. 12. 1918 – 2. 2. 1920 – Hasan bey Meshedi Husseyn ogly Agayev – první náměstek předsedy parlamentu; TPM
2. 2. 1920 – 27. 4. 1920 – Mammad Yusif Hajibaba ogly Kafarov – první náměstek předsedy parlamentu; TPM

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika

28. 4. 1920 – 16. 5. 1920 – Mirza Davud Bagir ogly Husseynov – náměstek předsedy Prozatímního revolučního výboru; AKP
16. 5. 1920 – 21. 5. 1921 – Nariman Kerbalay Nadzhaf ogly Narimanov – předseda Prozatímního revolučního výboru; AKP
21. 5. 1921 – 6. 5. 1922 – Mukhtar Haji ogly Hajiyev – předseda Ústřední výkonné rady; AKP
6. 5. 1922 – 18. 9. 1929 – Samed Aga Agamali ogly Aliyev – předseda Ústřední výkonné rady; AKP

Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakavkazska

12. 3. 1922 – 13. 12. 1922 – Nariman Kerbalay Nejef ogly Narimanov – člen Svazové rady za Ázerbájdžánskou SSR (další dva kolegové z Arménské SSR a Gruzínské SSR); AKP

Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika

13. 12. 1922 – 1929 – Samed Aga Agamali ogly Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF
1929 – 13. 12. 1931 – Gazanfar Makhmud ogly Musabekov – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF
13. 12. 1931 – 5. 12. 1936 – Sultan Medzhid ogly Efendiyev – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF